Pán na mě pamatuje

„Ukáže-li se na oblaku duha, pohlédnu na ni a rozpomenu se na věčnou smlouvu“ (Gn 9,16). Ach, základem mého bezpečí není to, že si já připomínám Boha, ale to, že Bůh si připomíná mne. Nejde o to, že se držím jeho smlouvy, ale o to, že se jeho smlouva drží mě. Sláva Bohu! Celé hradby spásy jsou zajištěny Boží mocí, a dokonce i menší věže, u nichž bychom si dovedli představit, že by mohly být ponechány člověku, jsou střeženy jeho všemohoucí silou. Ani památka na smlouvu není ponechána našim vzpomínkám, neboť my bychom mohli zapomenout, ale náš Pán nemůže zapomenout na svaté, které vyryl na dlaně svých rukou (viz Iz 49,16).