Vyhnout se uklouznutí

• Tehdy půjdeš bezpečně svou cestou, tvá noha se neporaní. (Př 3,23)

To znamená, že pokud budeme následovat cestu moudrosti a svatosti, budeme na ní zachováni. Kdo cestuje po silnici za denního světla, je pod určitou ochranou. Pro každého člověka existuje cesta, totiž jeho vlastní životní povolání, a pokud po ní zbožně kráčíme v bázni Boží, Bůh nás ochrání před zlem. Nemusíme cestovat luxusně, ale budeme kráčet bezpečně. Možná nebudeme moci běhat jako mladíci, ale budeme moci chodit jako dobří lidé.

Největší nebezpečí nám hrozí od nás samých: naše zesláblá noha má tak tragickou tendenci klopýtnout. Prosme o více morální síly, abychom překonali svou náchylnost k uklouznutí. Někteří klopýtají, protože nevidí kámen na cestě: Boží milost nám umožňuje vnímat hřích, a tak se mu vyhnout. Prosme za naplnění tohoto zaslíbení a důvěřujme tomu, který své vyvolené podepírá.

Běda! Největším nebezpečím je naše vlastní neopatrnost, ale Pán Ježíš nás před ní varoval slovy: „Bděte a modlete se.“

Ach, prosím o milost, abychom dnes kráčeli bez jediného klopýtnutí! Nestačí, abychom skutečně neupadli; naše volání by mělo směřovat k tomu, aby naše nohy ani v nejmenším neuklouzly, a abychom se nakonec klaněli tomu, „který má moc uchránit nás před pádem“.