Modlitba k bohatému a mocnému Otci

Slovy „který jsi v nebesích“ naučil nás Spasitel pohlížet též k Bohu bohatému a mocnému, moudrému a silnému. On může všechno; stvořil nebe i zemi, stvořil všechno nebeské vojsko a andělské zástupy, stvořil i mne, své dítko, a svou mocnou pravicí mne vytrhl ze zahynutí – může naplnit každou mou prosbu, poněvadž jeho vůle je všemohoucí. Jaká útěcha v tomto pro mne spočívá! Otec můj je mocný, zachrání mne, učiní, co dobrého vidí. Jako se dítko cítí v bezpečí v náručí otcově, protože důvěřuje otcově síle i jeho věhlasu, i já se cítím bezpečně v ruce Boží. Anděl řekl panně Marii: „U Boha není nic nemožného“ (Lk 1,37). „Je v nebesích a všechno, co chce, koná“ (Ž 115,3). A když všechna naděje v lidskou pomoc mizí, a když nevidíme pomoc ani světlo, hle, co je nemožného u lidí, je možné u Boha (Lk 18,27), poněvadž u něho je možné všechno (Mt 19,26).

Svou sílu a moc zjevoval od starodávna. Vztyčenou paží vyvedl Izraele z Egypta, a když se čtyřicetileté putování Izraele pouští blížilo ke konci, modlil se Mojžíš: „Panovníku Hospodine, ty jsi začal ukazovat svému služebníkovi svou velikost a svou pevnou ruku. Však také, který bůh na nebi nebo na zemi by dovedl vykonat takové činy a takové bohatýrské skutky jako ty!“  (Dt 3,24). Mojžíš věděl, že když Bůh začal svému lidu ukazovat svou sílu, nepřestane ho chránit svým mocným ramenem chránit a podpírat jej svými věčnými pažemi (Dt 33,27). Plesejme a veselme se! Náš Otec je mocný a silný, jeho rámě nás zachová, jeho slovo, které vyvolalo světy z ničeho, utiší bouře — a nastane veliké utišení.

A to vše proto, poněvadž je Pánem všeho. Pánem je, poněvadž vše stvořil. Všechno je jeho. Nebesa jsou nebesa Hospodinova (Ž 115,16). Jeho je celá země i její plnost (Ex 19,5.; 1K 10,26). Náš Otec je nesmírně bohatý! Písmo svaté praví, že je bohatý v slávě (Ef 3,16), v moudrosti a umění (Ř 11,33), v milosrdenství (Ef 2,4), v dobrotě (Ř 2,4), v milosti (Ef 1,7; 2,7), bohatý neskonale. Kdo popíše jeho bohatství! Pavel volá: „Jak nesmírná je hloubka Božího bohatství, jeho moudrosti i vědění! Jak nevyzpytatelné jsou jeho soudy a nevystopovatelné jeho cesty!“ (Ř 11,33). Čím více a usilovněji ho potom budeme vzývat, tím více budeme poznávat, jak nesmírně bohatý je ke všem, kdo ho vzývají (Ř 10,12). Kdo popíše dary, které nám už dal, a které nám ještě dá? On nám dal podle bohatství své lásky svého Syna (J 3,16), dar, který je nevystižitelný (2K 9,15), jak by nám spolu s ním nedaroval všechno (Ř 8,32), jak by nás neobohatil ve všem (1K 1,5)? Tímto svým bohatým Synem, jehož chudobou jsme zbohaceni (2K 6,10), obohatil  své děti, aby mohly obohacovat druhé (2K 6,10). Dar jeho bohatství, které nám dal v Pánu Ježíši, nebyl znám v Staré smlouvě. Lidé v Staré smlouvě většinou viděli dobrotu Boží, když je obohacoval vezdejšími dary, ač i mnozí viděli, že bohatství není všechno, a že mnozí bohatí přicházejí k zlým koncům, a Agúr, syn Jákeův, se modlí, aby ho Bůh nečinil příliš bohatým, poněvadž v bohatství tohoto světa vězí veliké nebezpečí (Př 30,8; Mt 19,23; Lk 6,24; 1Tm 6,9). Bohatství Boží lásky v Ježíši Kristu nevídalo oko staré smlouvy, neslýchalo ucho, ba ani na srdce lidské nevstoupilo (1K 2,9). Jsme Boží synové, ale nevíme ještě, co budeme, a jaká sláva na nás čeká, až budeme dědici Otcova nesmírného bohatství (1Pt 1,4). Ale nyní smíme prosit, abychom byli obohacováni ve víře (Jk 2,5), v lásce (Ju 2), v dobrých skutcích (1Tm 6,18), v upřímnosti a štědrosti (2K 8,2), milostí a vším slavně podle naší potřeby (Fp 4,19), ba i pohaněním, které se nám děje pro Krista (Fp 1,30; Žd 11,26).

Náš Bůh je bohatý, a proto prosme s důvěrou. Nemysleme si, že nesmíme prosit za veliké věci. Žádná naše modlitba není příliš velká, prosíme-li o dobré věci. On je bohatý, on je mocný a všemohoucí, ale vězme, že svým dítkám nedá hada, byť i za něj prosili, protože své dítky něžně miluje: „tím spíše váš Otec v nebesích dá dobré těm, kdo ho prosí“ (Mt 7,11). Přicházejme tedy směle, s důvěrou, neboť víme, že Pán má moc a je natolik bohatý, aby naplnil každou naši potřebu.

Ten, který vše stvořil, ví o všem. Je vševědoucí. Který stvořil srdce, zná jeho potřeby, a je svrchovaně moudrý, uspořádal vše velemoudře, a proto bude také nejlépe vědět, jak a co má dělat. Proto se můžeme plně spolehnout na jeho vůli a na jeho moudrost a sele se mu oddat. Neboť náš nebeský Otec je svrchovaně moudrý, všemohoucí, vševědoucí a bohatý.