Ne vy jste vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás (J 15,16)

29. 9. 2022
Alois Adlof

A když to Pán předložil svým učedníkům, pravil: Ne vy jste mne vyvolili. K tomu, který je blaho vaše, jste nepřilnuli. Jako bychom tady slyšeli tichou výčitku: Vy jste mne nevyhledali. Nebylo by to mnohem pochopitelnější, abyste mne vyvolili? Neboť je to přece přirozené, aby potřebný vyhledal a prosil toho, který má moc a možnost, aby pomohl, aby chudý vyhledal bohatého. Bylo by to přirozené, aby se všechen Izrael přihrnul k Mesiáši, v němž přebývala a zjevila se plnost Boží.

Když máme taková zaslíbení...

27. 9. 2022
Jan Karafiát

Když Pán Bůh za těch starých časů zasliboval toho Mesiáše a lidé tomu věřili, už z toho něco měli. Věřili a byli ospravedlněni tím, který se měl teprve narodit, trpět, umřít a vstát z mrtvých, aby je ospravedlnil. A to naše zaslíbení: „‚A budu vám Otcem a vy budete mými syny a dcerami‘, praví Hospodin zástupů“ (2K 6,18) – to také platí už nyní. On, ten svatý Bůh, je můj otec a já jsem jeho dítě, vždyť on to tu sám povídá a proto je to svatosvaté.

Důvod zpěvu

19. 9. 2022
Charles Spurgeon

Ó, jak krásné je to slovo! Hospodin Bůh uprostřed svého lidu v celé majestátnosti své moci! Už jen tato přítomnost stačí k tomu, aby nám vdechla pokoj a naději. V našem Bohu jsou uloženy poklady nezměrné moci a on sám přebývá ve své církvi; ať tedy jeho lid jásá radostí.

Proč jsem podepsal Frankfurtskou deklaraci

12. 9. 2022
John MacArthur

Kristus prohlásil: „Mé království není z tohoto světa … mé království není odtud“ (J 18,36). Nijak se nestavěl do role císařova soupeře, ale říkal, že církev patří do jiné, vyšší sféry než jakákoli pozemská vláda, a proto nepředstavuje pro císařovu oprávněnou autoritu žádnou hrozbu. Účelem církve není svrhnout pozemskou vládu nebo uzurpovat její moc. Ježíš to ještě zdůraznil, když řekl: „Odevzdejte tedy, co je císařovo, císaři, co je Boží, dejte Bohu“ (Mt 22,21).

O šesti bludech: Blud o víře

8. 9. 2022
Jan Hus

Kněží přikazují věřit v pannu Marii, ve svaté a v papeže, ale nechápou, že něco jiného je věřit v nějakou věc, něco jiného věřit něčemu o té věci a něco jiného věřit té věci. Například něco jiného je věřit v Boha, a něco jiného věřit o Bohu a zase jiné věřit Bohu. Věřit v Boha znamená mít víru, která ze všeho nejvíce miluje Boha. Ale věřit něčemu o Bohu, znamená považovat za pravdivé Písmo, které o Bohu mluví. Věřit Bohu znamená považovat za pravdivé všechno, co Bůh říká. Z toho vyplývá, že ten, kdo Boha nemiluje ze všeho nejvíc, i kdyby věřil, že je Písmo pravdivé, v Boha nevěří. Takto věří ďábel, který ví, že Písmo svaté je pravdivé, a spolu s ním každý, kdo setrvává ve smrtelném hříchu.

Špetka náboženství na uklidnění svědomí

2. 9. 2022
Charles Spurgeon

Někteří lidé nám říkají, že kdyby lidé v době bouře vylili na vlny hodně oleje, hned by nastal velký klid. Nikdy jsem to nezkusil a nejspíš to ani nikdy nezkusím, protože můj orgán důvěřivosti není dost velký na to, aby přijal tak zvláštní tvrzení. Jsou však lidé, kteří si myslí, že mohou utišit bouři neklidného svědomí tím, že na něj vylijí trochu oleje náboženského vyznání. Je úžasné, jak podivuhodný účinek to ve skutečnosti má! Znal jsem člověka, který se mnohokrát za týden opil a který si nepoctivě opatřoval peníze; přesto měl vždy klidné svědomí, když v neděli pravidelně chodil do svého kostela nebo kaple.

Abrahamovo dědictví (Ga 3,6–14)

2. 9. 2022
Jaroslav Kernal

Viděli jsme náboženské Židy, kteří sice tvrdili, že znají Boha, ale Božího Syna chtěli zabít. A Ježíš odhalil jejich pravý původ – řekl jim, že jsou otroci hříchu, kteří potřebují vysvobození pravdou a jsou dětmi ďábla, protože dělají jeho skutky. Tito lidé obelhávali sami sebe.

Dnes zamíříme to listu Galatským. Znovu se tam setkáváme s podobnými lidmi, jako byli tito Židé. Ale tentokrát jsou v „křesťanském“ hávu. Vloudili se mezi křesťany, ale jsou to vlci v rouše beránka. Pavel musí znovu vysvětlovat církvím v Galácii základní věci ohledně jejich spasení. Připomíná svým čtenářům, na čem stojí jejich víra. A pokládá jim jednoduchou otázku: „Jak jste přijali Ducha svatého?“

Vylití Ducha svatého skrze Ježíše Krista

2. 9. 2022
Jaroslav Kernal

Člověk tak, jak je, nemůže spatřit Boží království. Musí se nejprve narodit z Ducha, aby mohl vstoupit před Boží tvář. Srdce vzbouřence, kamenné srdce, se musí změnit. Není jiná možnost, jak se dostat k Bohu, jak se zalíbit Bohu, jak dojít přízně u Boha, než je znovuzrození. Ale toto znovuzrození, obnovení je cele dílem Božím, je pouze a jenom dílem jeho milosti! Co s tím? Vkrádá se otázka, kterou položil učenec Nikodém, když v noci navštívil Pána Ježíše – Jak se člověk může narodit znovu? Jak může člověk změnit své srdce?

Naše síla

2. 9. 2022
Jan Karafiát

Představte si, milí přátelé v Kristu, že si již všichni přejete od rána do večera konat vůli Boží, tu práci, kterou vám přidělil. To je vzácné, to se Pánu Bohu líbí! Ale přestavte si, že vy při té práci naříkáte a stýskáte si, jak je to těžká práce, jaké vy to na tom světě máte při té práci! Je to něco vzácného? Líbí se to Pánu Bohu? Otevřete si, prosím, Numeri 11,1: „Lid si začal Hospodinu stěžovat na těžkosti. Hospodin to slyšel a vzplanul hněvem. Tu vyšlehl mezi nimi Hospodinův oheň a pohltil okraj tábora.“ Pěkné to na té poušti neměli a stěžovali si a naříkali, ale Hospodinu se to nelíbilo, že si tak naříkali a stěžovali.