Jan Amos Komenský

První cestou k jednotě je milost vnitřní, opravdové zbožnosti. V kom bude Duch Boží, ten se nepochybně těmito důvody a prosbami Ducha Božího pohne a svou mysl k jednotě skloní. Jaká je však k tomu cesta? Zastaralé nemoci se hojí nesnadno. 

Odpověď: Rozdělovaly nás tři věci: sektářství, rozdílné názory na některé články víry a rozdílnost církevních řádů. Pokud se podaří stranám v těchto třech bodech porozumět, ukáže se snadná cesta k jednotě. Než k tomu přikročím, ukážu nejprve z Písma, že naše lidská dokonalost před Bohem záleží více v prostotě a upřímnosti prostého srdce než v nějaké bystré obratnosti mozku.

Jaroslav Kernal

Bůh nejenom bdí nade vším stvořením, ale také všechno v něm vede a řídí ke svému cíli, jímž je dokonalá jednota v Kristu. Tato jednota by měla být zjevná tam, kde je nyní zjevná Kristova vláda, tedy v církvi. A právě nad tím se zamýšlí Jan Amos Komenský hned v následujícím článku. Na něj navazuje kázání Jana Karafiáta s provokativní otázkou ve svém názvu: Kdo bude stavět?

Soucit

„Mami,“ řekla jednou malá holčička, „já tomu nerozumím; paní Smithová říká, že jí hodně pomáhám. Chudinka paní Smithová přišla o manžela, mami, a je z toho velmi smutná. Sedí a pláče, a já k ní přiběhnu, přiložím svou tvář k její tváři, pláču a říkám, že ji mám ráda, a ona mi pak řekne, že mě má ráda a že ji utěšuji.“

Přesně tak. To je ta nejryzejší forma útěchy, že ano? „Plačte s těmi, kdo pláčou.“ Právě takto mě Bůh, můj Bůh, slyší, cítí se mnou a soucítí se mnou. „Ve všech jejich souženích byl soužen i on, a anděl jeho přítomnosti je zachránil.“ To nám je zaručeno, ale to není vše: „Já jsem s tebou, praví Pán.“

Matt Slick

Při přiřazování sektářského chování jakékoli skupině musíme být opatrní. Stejně jako krása je závislá na vkusu pozorovatele, i chování připomínající sektu je subjektivní. Obecně platí, že k rozpoznání sekty je zapotřebí odborník, který dokáže odlišit nezdravé vzorce chování a učení od těch zdravých.

Peter Hammond

​14. července se ve Francii slaví Den Bastily. Připomíná dobytí Bastily a začátek Velké francouzské revoluce. Ve jménu „svobody, rovnosti, bratrství, anebo smrti!“ přišlo o hlavu na gilotině přes 40 000 lidí, 300 000 lidí bylo veřejně popraveno popravčími četami, utopením a jinými metodami hromadného vraždění a nakonec zemřely miliony lidí během 25 let válek a nepokojů, které byly jejím důsledkem.

Michael J. Kruger

Místo toho, aby se lidé vydali cestou pokání, zaujímají někteří obranný postoj. Místo toho, aby vyjadřovali znepokojení nad zneužíváním, vyjadřují znepokojení nad těmi, kdo na něj upozorňují. Vystupovat proti zneužívání v církvi je vnímáno jako neláskyplné, rozdělující a dokonce jako důkaz toho, že daná osoba církev ve skutečnosti nemiluje tak, jak by měla.