Důvěrně jsem se s ním sblížil … (Gn 18,19)
Bůh zjevně nechtěl pominout Abrahama kvůli vztahu, který s ním měl. Abraham chodil s Bohem. Všimněte si, jak o tom mluví Bůh: Důvěrně jsem se sblížil s Abrahamem. Abraham byl cele oddělený pro Boha. Nikoliv pouze formálně nebo prohlášením z Boží strany – jako tomu bylo u jeho synovce Lota, který je sice nazýván spravedlivým, ale rád žije uprostřed bezbožníků. Abraham se oddal Bohu v praktickém každodenním životě. A Bůh doslova říká: „Poznal jsem ho.“ Je to tak důvěrný vztah, že je to Bůh, kdo nechce obejít Abrahama – ať už je to pro nás jakkoliv šokující. V Kristu Ježíši jsme byli poznáni (Ga 4,9) přesně tímto důvěrným způsobem – Bůh sám skrze svého Ducha přišel do našeho života, aby v něm zformoval Krista.
Na otázku ohledně dopadů legislativy na duchovní a pastory, kteří „vykonávají svou běžnou každodenní práci v nemocnicích“, policejní náčelník Jon Boutcher uvedl, že modlitba, čtení Písma a nošení Bible v určeném prostoru „mohou představovat přestupek“.
Boží zákon zakotvuje základní právo na sebeobranu. Každý člověk má právo bránit sebe nebo svou rodinu, kdykoli jsou napadeni nebo je ohrožen jejich život. K sebeobraně je přípustné použít jakoukoli zbraň. Boží zákon neříká, že majitel domu je vinen, pokud použije meč, a nevinen, pokud použije palici. Nejde o otázku zbraní, ale o právo a povinnost sebeobrany.
Zvláště mě však povzbudilo, když jsem viděl, že se SBC rozhodla provést skutečné a důkladné vyšetřování toho, jak v minulosti řešila obvinění ze zneužívání. Pro ty, kteří to sledovali, bylo zřejmé, že v sále bylo přítomno mnoho lidí, převážně žen, kterým se nikdy nedostalo spravedlnosti za zneužívání, které musely snášet ze strany některého z vedoucích SBC nebo církve.
Naopak se zdá, že těmto vedoucím, kteří se dopouštěli zneužívání, bylo umožněno zůstat ve službě. Stále byli považováni za osoby „bezúhonné“.
Následující text pochází ze zprávy Petra z Mladoňovic, který byl jedním z českých šlechticů, kteří doprovázeli Jana Husa do Kostnice. O celé cestě, následném procesu a vykonání rozsudku napsal v latině podrobnou zprávu. Tato zpráva je jedním z hlavních zdrojů týkajících se Husova procesu. (–jk–)
Pokud se dobře vyznáte v křesťanské zbožnosti a znáte světla i stíny, které ji provázejí – naučíte se využít okamžik a pozvednout svou duši k nebi, kdykoli to bude možné. Při studiu Slova, pokud se k vaší duši s mocí dostane něco; pokud myšlenky proudí rychle a světlo na vás dopadá ze dveří, které se právě otevřely do nebe – neobracejte se k jiným částem, dokud vás Duch drží právě tam. To by znamenalo poroučet Duchu, přerušovat jeho působení a svádět ho tak, aby tě nechal napospas sobě samému.
Odpověděl bych ve dvou rovinách: „tak daleko, jak je potřeba“, a „ne příliš daleko“. S ohledem na obojí vás prosím: ať má vždy prioritu péče o vaši duši. Lidé často činí rozhodnutí ohledně práce, studia, vztahů a podobných věcí, přičemž Kristova církev je až na druhém místě – a přitom je to jediná instituce, kterou Kristus založil na zemi za účelem šíření a zachování svého království milosti, aby byla sloupem a oporou pravdy (1Tm 3,15).
