Jaroslav Kernal

Pavel vysvětluje křesťanům, že „z Boží moci jsou v Kristu Ježíši“ (1K 1,30a). To je nesmírně důležitý základ, protože ukazuje, že člověk je naprosto závislý na Bohu – jenom Bůh může způsobit, že se člověk ocitne v Kristu Ježíši. Samozřejmě to nedělá bez člověka samotného, ale žádá po něm víru, kterou pak Bůh ze své milosti člověku dává (zde mluvíme o znovuzrození) a důsledkem této víry je pokání a obrácení se k Bohu.

The Christian Institute

Kanadský apologeta Wesley Huff představil „argumenty ve prospěch Ježíše“ v jednom z nejoblíbenějších podcastů na světě. Steven Bartlett pozval Huffa do svého podcastu „„Deník generálního ředitele“, aby během dvouapůlhodinové epizody prozkoumali křesťanství a hovořili o rostoucím zájmu o Bibli v celých Spojených státech. Epizoda s názvem „Pravda o křesťanství! Argumenty pro Ježíše (důkazy historiků)“, která byla zveřejněna v pondělí, dosáhla na YouTube více než dvou milionů zhlédnutí.

George Mylne

Kazatel říká: „Dej si pozor na své kroky!“ Prorok říká totéž: „Nechoďte bosí“ (Jr 2,25.) Je to dobrá rada. Chodit bos je rozhodně způsob, jak si způsobit mnoho bolesti. Nedbalost vám nikdy nepřinese výhodu – a to platí zejména při návštěvě domu modlitby. Nenechávejte své boty evangelia doma a neztrácejte je po cestě. Pokud tak učiníte, nenajdete je, až přijdete na bohoslužbu.

Mike Judge

Letecké údery Izraele a Spojených států proti Íránu šokovaly svět a vyvolaly brutální odvetné reakce po celém Středním východě. Snaha oslabit nebo svrhnout tvrdý islámský režim v Teheránu znovu otevřela naléhavou otázku pro církve po celém světě: může tento moment, jakkoli tragický, nabídnout nečekanou příležitost pro náboženskou svobodu v Íránu – nebo jen prohloubí pronásledování?

Edward Payson (1783–1827)

V míře, v jaké pýcha převládá v srdci, nás nutí, abychom nechtěli vidět nad sebou žádného Boha, neuznávali žádný zákon kromě naší vlastní vůle a neřídili se žádnými pravidly kromě našich vlastních sklonů. Tak pýcha vedla satana k vzpouře proti jeho Stvořiteli a naše první rodiče k touze být jako bohové.

Health and Truth

Weissman představil pět případových studií osob, které během klinických studií vakcíny proti covidu utrpěly závažné nežádoucí účinky, a porovnal je s optimistickými titulky médií, které vakcíny ohlašovaly jako „svítání naděje“ a „injekci do paže pro Británii“. Titulky jako „Konečně naděje“ a „Velký den pro lidstvo“ vykreslovaly vakcíny jako mesiášské nebo monumentální úspěchy. Weissman však argumentoval, že realita byla mnohem ponuřejší, a citoval následující případy.

Alan Thomas

Je smutné, když vidíme, jak se dva křesťané rozcházejí. Víme, že by se to nemělo stávat, protože jsme jedno v Pánu Ježíši. A přirozeně se ptáme, čí je to vina a na čí straně bychom měli stát? Je však možné, že vina není na žádné straně. Podívejme se do Skutků 15,36–41, kde čteme o takové události, která nás při prvním čtení možná šokuje.

Kyle E. Sims

Každý křesťan je nakonec povolán k tomu, aby měl duchovní domov. Chodit každou neděli do jiné církve není totéž jako být součástí stejné skupiny věřících. Lidé se mě ptali, co bylo nejtěžší na změně povolání. Odpověděl jsem, že to bylo, jako by zmizelo sto mých nejlepších přátel. Bydlím ve stejném domě. Nakupuji ve stejných obchodech. Ale tolik lidí, které jsem miloval a kteří byli součástí mého života, už tam není.

Jan Amos Komenský

Především co se týče učení: když nám Bůh skrze naše předky postavil na svícen světlo svého evangelia, neudrželi jsme se v mezích střídmé moudrosti. Namísto toho, abychom v tomto Božím jasu kráčeli pokorně a smýšleli střízlivě podle míry víry, kterou každému Bůh udělil, propadli jsme vyhledávání složitých metod, jak vykládat teologii. Začali jsme zkoumat a vysvětlovat všemožné jemné otázky, na nichž spása vůbec nezávisí, a u každé z nich jsme vymýšleli nekonečné důvody „pro a proti“.

Burk Parson

V tomto světě nakonec vždy zvítězí progresivisté. Vím, že to nezní příliš optimisticky. To proto, že to optimistické není. Říkám to proto, že mnoho lidí, kteří se hlásí ke konzervativcům, často postupně, kousek po kousku, slevuje ze svých principů a podléhá agendě progresivistů.

Jaroslav Kernal

Ježíš často mluvil o vedoucích – ať už v tom smyslu, že káral špatné vedoucí mezi Židy – zákoníky a farizeje, nebo v tom smyslu, že vysvětloval svým učedníkům, jak má vedení vypadat mezi nimi, přičemž jim často dával sám sebe za příklad.