Naše země se otřásá jedním veřejným skandálem za druhým, a to nehledě na ty, které jsou potichu zameteny pod koberec. Vládní strana, která slibovala zatočit s bezprávím se vysmívá právu i spravedlnosti. Korupce se začíná stávat společensky přijatelným hříchem podobně jako manželská nevěra, rozvod nebo zabíjení nenarozených dětí.
Byl opět mezi svými a byl živý. Po pozdravu „Pokoj vám“ před užaslými zraky přítomných řekl: „Hoši,(J21/5 NBK) je nutno zajistit nápravu křivd, které se mě a vlastně i vám staly. Nuže, pojďme to zrekapitulovat: Moje újma – bolestné, suknice nesešívaná, roucho, náklady na vonné masti a náklady na pohřeb. Vaše újma pak deprese a psychické strádání po mém ukřižování.“
Jestliže nevěříte, když jsem vám mluvil o pozemských věcech, jak uvěříte, budu-li mluvit o nebeských? (J 3,12)
Mnoho současných křesťanských intelektuálů tvrdí, že bychom měli dát na slova evolucionistů v otázkách vědy a historie, protože pravé poselství Bible je přece duchovní.
Říkají například, že v prvních kapitolách knihy Genesis nenajdeme detailní popis stvoření, ale tento popis dát mohou nabídnout právě vědci. Genesis nás pouze ujišťuje o tom, že Bůh za tím vším stojí.
Pokoj Vám a milost, milí čtenáři Reformace.
Do dnešní neklidné doby Vám přinášíme další číslo našeho internetového časopisu. V posledních týdnech jsme svědky politické nestability v naší zemi a právem si můžeme klást otázku, kam že se to naše země žene. Hřích, korupce, zneužívání pravomocí, lži všude, kam se člověk podívá, … výčet by mohl pokračovat ještě dlouho.
Jak je to s jistotou spasení? Je to skutečně biblické učení nebo jen výmysl některých křesťanů, kteří tím chtějí ospravedlnit svou touhu po hříchu?
Kratičká epištola z pera Jakuba uvádí teoretické znalosti o zbožném životě za všech okolností do praxe. Úvodem si poslechněme výchozí verše:
Jakubův 1:1-4 Jakub, služebník Boha a Pána Ježíše Krista, zdraví dvanáct pokolení v diaspoře. Mějte z toho jen radost, bratři moji, kdykoli upadáte do různých zkoušek. Víte přece, že zkoušení vaší víry přináší vytrvalost. Nechte však vytrvalost dozrát, abyste byli dokonalí a úplní a nic vám nescházelo.
Boží slovo používá kvas v kladném i záporném slova smyslu. Pán Ježíš přirovnával Boží království ke kvasu (Lk 13,20nn), který prokvasí celé těsto. Je to úžasná ilustrace, která nám ukazuje na to, že se nemusíme strachovat o růst Božího království - poroste "samo" - jako kvas v těstě. Není třeba vymýšlet nové metody, jak rozšířit Boží království, jak ho dostat do sdělovacích prostředků, do politiky, do škol... Je jako kvas a cestu si najde samo. Stačí jenom tím kvasem - nebo také jinak řečeno světlem a solí skutečně být.
Samuel mu tedy oznámil všechno a nic před ním nezatajil. A on řekl: "On je Hospodin. Ať učiní, co je dobré v jeho očích." (1 Samuelova 3:18)
Milí přátelé.
Dostáváte první číslo našeho nového internetového měsíčníku Reformace.cz.
Tento časopis nemá být konkurencí Zápasu o duši, ale spíše jeho vhodným doplněním. Chceme tak být v pravidelném kontaktu s vámi a na stránkách tohoto časopisu také reagovat na aktuální události a dění v naší zemi a v církvi v naší zemi. To jsou věci, které Zápas o duši naplnit nemůže - ať již proto, že se jedná o čtvrtletník, tak také proto, že je zaměřen více na budování čtenářů než na reakce na aktuální témata (i když ani jim se nevyhýbá).
Z předmluvy k amsterodamskému kancionálu 1659
Zbývá tedy, abych dal zprávu o vzdělavatelném užívání svatých zpěvů. To je předmětem sedmi bodů.
Porozumění kalvinismu, arminianismu & svobodné vůli jednoduše vysvětlené v jedné tabulce, 23 otázkách a 136 verších …
Pozastavili jste se někdy nad tím, proč vy jste křesťan, zatímco váš neobrácený přítel nikoliv? Proč vy jste Krista přijali, zatímco váš přítel Ho odmítl? Slyšeli jste lepšího evangelistu? Nebo jste chytřejší než váš přítel? Nebo je to Boží dílo, co vás odlišuje? Jak vám může kalvinismus a arminianismus pomoci nalézt odpovědi na tyto otázky?
Učení v církvi Boží musí být čisté a pravé, neporušené, tak, aby nikoho nesvedlo, ale aby bylo plné moci ke spasení. Musí pramenit ze studnic izraelských, tj. ze samotných Písem svatých – bez ubírání, bez přidávání, bez jakéhokoliv upravování. A to z těchto důvodů:
