Jak by se měl křesťan stavět k očkování proti Covidu-19

Jak by se měl křesťan stavět k očkování proti Covidu-19

V dnešní době jsme pod velkým tlakem ze strany vlády, společnosti a médií, abychom se nechali naočkovat proti Covidu-19. Běží rozsáhlé vládní kampaně za peníze daňových poplatníků, které mají být informační, nicméně informací v nich najdete poskrovnu – místo toho se jedná o směs působení na emoce (především jde o vyvolávání strachu) a vedlejších výhod, které budete mít, když se necháte naočkovat (možnost cestovat, chodit do divadla nebo na koncerty). Dochází k rozdělování lidí na očkované a neočkované a k těmto skupinám se potom přistupuje různě.

Mnozí křesťané jsou naprostými zastánci očkování, zatímco jiní jsou strašlivými odpůrci. Jak se v tom všem zorientovat? Máme nějaké možnosti? Boží slovo nám říká, že je schopné nás připravit ke každému dobrému činu (2Tm 3,16-17), je tedy zcela dostatečné k tomu, abychom mohli rozpoznat, jak se máme stavět k takovým věcem, jako je očkování proti Covidu-19. Zde je několik myšlenek, které mohou pro křesťany být vodítkem při jejich přemýšlení o těchto otázkách.

Křesťan je zodpovědný za to, na čem staví

Křesťan by si měl ujasnit, na čem staví – jestli má názory postavené na Písmu nebo na něčem jiném (na tom, co říkají nějaké další autority – vláda, odborníci, média, důležití vedoucí ...). Je to jednoduché – křesťan je ten, kdo staví na Písmu. Říká nám ale Písmo něco o očkování? Samozřejmě víme, že o očkování nenajdeme v Božím slově nic. Ale pro to, abychom se mohli rozhodovat, nepotřebujeme nutně konkrétní verš, ale můžeme vyjít z principů, které v Božím slově nacházíme. I ten konkrétní verš je nakonec zasazený do nějakého kontextu a obvykle to není jediný verš v Písmu, na kterém bychom měli stavět, ale to, co učí Písmo jako celek.

Znamená to ale ponořit se do Písma a hledat odpovědi na kolenou před Pánem. Je to nejjistější cesta, jak dojít ke správnému rozhodnutí. Co tedy Písmo říká? Především říká, že:

Křesťan je zodpovědný za svůj život

Boží slovo nás učí, že Bůh je naším Stvořitelem, nestvořili jsme se sami (Ž 100,3), Bůh z nás, z našeho těla, učinil svůj chrám, který naplnil svatým Duchem a kde nyní přebývá, a volá nás k tomu, abychom se svým tělem, se svým životem, se svým zdravím, nakládali správně (1K 6,19-20). V této souvislosti můžeme zdůraznit několik věcí, které nám pomohou v našem rozhodování.

Především je to skutečnost, že my jsme zodpovědní za své zdraví, za svůj život. Není to nikdo jiný. Je to něco, co Bůh svěřil nám a za co se mu budeme zodpovídat. Za náš život nejsou zodpovědní ani lékaři, ani politici, ani vědci ani novináři. Za své zdraví zodpovídá každý sám. V této oblasti jsme v pokušení ve dvou směrech – jednat v tom, že chceme, aby za naše zdraví nesl zodpovědnost někdo jiný. To by bylo jistě mnohem pohodlnější, ale není to správné před Bohem. Je naší zodpovědností, abychom chránili své zdraví a zkoumali, co je prospěšné, a co nikoliv. Tou druhou rovinou, s níž se můžeme potýkat, je to, když si chce tuto naši zodpovědnost za naše zdraví uzurpovat někdo jiný, např. stát. Mnohdy se to potkává s ochotou člověka zodpovědnost předat. Ale Písmo je celkem jasné v tom, že zodpovědnost leží na každém jednotlivci.

S tím souvisí další věc – křesťan je zodpovědný za své vlastní zdraví, a ne za zdraví někoho jiného. Pokud se někdo nakazí nějakou nemocí a ublíží mu to, nemůžeme svalovat zodpovědnost za toto ublížení na někoho jiného, pokud se jasně neprokáže, že někdo někoho úmyslně nakazil a tím mu ublížil. Ovšem nikomu nelze něco takového podsouvat ani to předpokládat. V tomto ohledu dnes někteří přemýšlejí tak, že pokud se někdo nenechá naočkovat, stává se nepřítelem společnosti, protože ji ohrožuje. Ale z hlediska Písma (i z hlediska českého práva) ji ohrožuje teprve k okamžiku, kdy zjevně onemocní závažnou nakažlivou nemocí a ačkoliv si je této skutečnosti vědom, nedělá nic pro to, aby se vyvaroval styku s ostatními a tak je ochránil.

Křesťan dělá zodpovědná rozhodnutí

Zodpovědným rozhodnutím myslím takové rozhodnutí, které se snaží získat a zvážit všechny dostupné informace. Když Písmo mluví o následování Pána Ježíše Krista, říká, že lidé si mají spočítat náklady (Lk 14,28-33). Je to obecný princip, který běžně používáme ve svém životě. Mnozí křesťané jsou schopni strávit obrovské množství hodin tím, že zkoumají kvality nějakého výrobku před tím, než si ho koupí. Obvykle takto většina lidí jedná, když má do něčeho investovat větší částku peněz, nebo když jde o nějaké závažné rozhodnutí.

Očkování je také závažné rozhodnutí – málokdo (tedy spíše nikdo) se nechá naočkovat všemi dostupnými vakcínami, kterými je možné se nechat naočkovat jenom proto, že to je možné a není potřeba nad tím přemýšlet. Při očkování se do těla člověka vpravuje nějaká látka, která tam nepatří. A to přece není nepodstatné. Proto by také křesťan měl hledat co nejvíce informací, které se týkají očkování proti Covidu-19.

A ve chvíli, kdy očkování budí kontroverze a odborníci se k němu vyjadřují buď přímo protichůdně anebo velmi rozdílně, měla by být na místě ještě větší zdrženlivost a snaha získat ještě více informací.

Určitě bychom se také měli ptát, zda je očkování opravdu tou jedinou možností. Jestliže uvažuji o svém zdraví (a ukázali jsme si, že jsem zodpovědný za své zdraví, nikoliv za zdraví někoho jiného), potom je na místě se ptát, zda zde není také možnost účinné léčby. Po roce a půl života s novým koronavirem vidíme, že možnosti léčby zde jsou. Nebylo by na místě je využívat místo toho, abychom do svého těla vpravovali chemické látky, u nichž nikdo neví, co všechno mohou způsobit?

A když jsou i další možnosti, kromě očkování, potom samozřejmě vyvstává otázka, co zvolit. Mám se nechat naočkovat nebo mám podstoupit riziko nemoci a následné léčby?

To je znovu o dohledávání informací. Zde je příklad takového hledání – mohu se obrátit na webové stránky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), kde se uvádí, že „infekce SARS-coV-2 bývá relativně často hlášena jako podezření na nežádoucí účinek očkování proti COVID-19“. Takže očkování nejenom neochrání před nakažením, ale dokonce ho může způsobit! To je docela důležitá informace. Očkování tedy neochrání před tím, aby člověk nebyl infekční, a tedy někoho nenakazil. A neochrání ani před tím, aby nezemřel na infekci způsobenou tímto koronavirem, protože jak se znovu dočteme na stránkách SÚKL, je zde (k 22. 6. 2021) podezření na více než osmdesát úmrtí v důsledku podezření na nežádoucí účinek vakcín proti Covid-19. Taková zjištění by měla vést k tomu, aby se člověk zajímal o možnosti léčby, aby se zajímal o způsoby posilování imunity a o další věci, které s tím souvisejí.

Chápu, že je to hodně práce. Ale nejde o mé zdraví? Nejde o chrám Ducha svatého? Jistě je jednodušší říci, že na to nemám čas, a tak se spolehnu na to, mi říkají „odborníci“ ve vládě, v médiích atd. Ale je to skutečně správný způsob rozhodování? Měl by to být způsob, jak se křesťan rozhoduje?

Křesťan dělá morální rozhodnutí

Poslední bod, který chci zmínit, se týká pravdy. Rozhodnutí, která děláme, by měla být morální, měla by stát na pravdě, podporovat pravdu a vést k pravdě. V tomto ohledu by měl křesťan zohlednit nejenom vlastní rozhodnutí, ale také širší souvislosti.

Základní otázky, které by si každý měl v této oblasti položit, se týkají jeho vztahu s Bohem a vztahu k bližním. Jde o to, zda je mé rozhodnutí vedené láskou k Bohu a láskou k bližnímu. Oslaví mé jednání Boha nebo půjde jenom o to, abych unikl tlaku lidí? Vyjadřuji svým jednáním důvěru v Boha? Projevuji svým jednáním lásku k bližním? (Ale musíme mluvit o lásce, kterou nás učí Boží slovo, ne o lásce, kterou nás v posledním roce učí svět.)

Je mnoho dalších otázek, které bychom si měli klást – zde je alespoň několik z nich:

Je to správné, když jsou lidé tlačeni k tomu, aby se naočkovali, protože potom budou moci svobodně cestovat? Je správné nechat se z takového důvodu naočkovat? Není takové jednání spíše pokrytecké, protože nejde o zdraví, ale jde o něco jiného, co se dělá ve jménu „zdraví“?

Je to spravedlivé, když je nepovinné očkování hrazené z peněz daňových poplatníků?

Je to skutečně pravdivé, když chceme „chránit“ pomocí očkování mladé lidi, u kterých se nemoc neprojeví (resp. říká se, že se projevuje „bezpříznakově“)?

Je to morální citově vydírat mladé lidi, aby se proti této nemoci očkovali?

Je opravdu správné vyvíjet tlak na nezletilé, aby se v rozporu se zákony naší země nechali naočkovat bez souhlasu rodičů?

Je to čestné a spravedlivé, když za případné problémy způsobené očkováním nenese zodpovědnost výrobce očkovací látky, ani stát ani lékař, který očkování provádí, zatímco ten, kdo se nechce nechat očkovat je označován za nezodpovědného?

To je jen několik z mnoha otázek, které by si křesťané měli klást v souvislosti s očkováním proti Covidu-19. A teprve potom by měla následovat otázka, zda a proč bych se měl nechat naočkovat já.

Závěr

Křesťan by měl o těchto věcech přemýšlet a teprve po jejich důkladném zvážení by měl dospět k nějakému rozhodnutí. Blahoslavený muž rozjímá nad Hospodinovým zákonem ve dne i v noci (Ž 1,2). To mluví o tom, že Boží dítě stimuluje svou mysl Božím slovem nepřetržitě. Boží slovo nás vyzývá, abychom přemýšleli o tom, co je „pravdivé, čestné, spravedlivé, čisté, cokoli je hodné lásky, co má dobrou pověst, co se považuje za ctnost a co sklízí pochvalu“ (Fp 4,8). Možná, že by nakonec stačilo důsledně aplikovat tento verš a nejenom v otázce očkování, ale ve všem našem rozhodování, a spousta věcí by byla rázem mnohem jasnější.

Nakonec je ale na každém jednotlivci, k jakému rozhodnutí dojde. Neměl by k němu dojít na základě nátlaku ze strany lidí, neměl by k němu dojít bez hlubšího promýšlení všech souvislostí. Současně ale musíme rozumět také tomu, že zde neřešíme otázku evangelia, ale věc, která je z hlediska věčnosti nedůležitá. Proto musíme nade všechno vyzdvihnout Kristovu lásku a s ní přistupovat jedni k druhým (Ko 3,14). Jako křesťané bychom neměli dovolit světu, aby mezi námi postavil hradby, které budou rozdělovat Boží děti na očkované a neočkované, ale měli bychom hledat moudrost u Boha a být světlem tomuto světu.

  • Tak ať svítí světlo vaše před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích. (Mt 5,16)

Přidat komentář