Bible obsahuje to nejdůležitější, co člověk potřebuje

Pro spásu člověka není naprosto nezbytná žádná jiná znalost než znalost věcí, které se nacházejí v Bibli.

Žijeme ve dnech, kdy se před našima očima naplňují Danielova slova: „Mnozí budou zmateně pobíhat, ale poznání se rozmnoží“ (Da 12,4). Školy se množí na všech stranách. Vznikají nové vysoké školy. Staré univerzity se reformují a zdokonalují. Neustále vycházejí nové knihy. Učí se více, vzdělává se více, čte se více, než kdykoli předtím od počátku světa.

To vše je v pořádku. Mám z toho radost. Nevzdělaná populace je pro každý národ nebezpečným a drahým břemenem. Je snadnou kořistí prvního Abšalóma, Catilina, Wata Tylera nebo Jacka Cadea, kteří se objeví, aby ji svedli ke zlu. Ale říkám, že nikdy nesmíme zapomenout, že veškeré vzdělání, které může člověk získat, nezachrání jeho duši před peklem, pokud nezná pravdy Bible.

Člověk může být velmi vzdělaný, a přesto nikdy nebude spasen. Může ovládat polovinu jazyků, kterými se mluví na celém světě. Může znát nejvyšší a nejhlubší věci na nebi i na zemi. Může číst knihy, až je z něj chodící encyklopedie. Může znát nebeské hvězdy, nebeské ptáky, zemskou zvěř a mořské ryby. Může být schopen jako Šalomoun „mluvit o stromech, od libanonského cedru až po yzop, který roste na zdi, také o zvířatech, ptactvu, plazech a rybách“ (1K 4,33). Může být schopen mluvit o všech tajemstvích ohně, vzduchu, země a vody. A přesto, zemře-li neznalý biblických pravd, zemře jako nešťastný člověk! Chemie nikdy neumlčela špatné svědomí. Matematika nikdy nezahojila zlomené srdce. Všechny vědy světa nikdy neuhladí polštář umírajícího. Žádná pozemská filozofie nikdy neposkytla naději ve smrti. Žádná přírodní teologie nikdy neposkytla pokoj při vyhlídce na setkání se svatým Bohem. Všechny tyto věci jsou pozemské, přízemní a nikdy nemohou člověka povznést nad úroveň země. Mohou člověku umožnit, aby se zde dole v životě procházel důstojnější chůzí než jeho bližní, ale nikdy mu nedají křídla a neumožní mu vzlétnout k nebi. Ten, kdo jich má co nejvíce, nakonec zjistí, že bez biblického poznání nemá nic trvalého. Smrt učiní konec všem jeho dosaženým znalostem a po smrti mu nebudou k ničemu.

Člověk může být velmi nevzdělaný, a přesto může být spasen. Může být neschopný přečíst jediné slovo nebo napsat dopis. Nemusí znát nic ze zeměpisu za hranicemi své farnosti a vůbec nedokáže říct, které město je Anglii blíže, zda Paříž nebo New York. Možná neví nic o počtech a nevidí žádný rozdíl mezi milionem a tisícem. Nemusí vědět nic o historii, dokonce ani o své vlastní zemi, a vůbec neví, jestli jeho země vděčí nejvíce Semiramidě, Boadicei nebo královně Alžbětě. Možná neví nic o záležitostech své doby a nedokáže vám říct, zda státní finance spravuje kancléř státní pokladny, vrchní velitel nebo arcibiskup z Canterbury. Nemusí vědět nic o vědě a jejích objevech - ani o tom, zda Julius Caesar vítězil pomocí střelného prachu, zda apoštolové měli knihtisk nebo zda Slunce obíhá kolem Země, nemusí o tom mít ani ponětí. A přesto, pokud právě tento člověk slyšel biblickou pravdu svýma ušima a uvěřil jí svým srdcem, ví dost na to, aby zachránil svou duši. Nakonec bude nalezen s Lazarem v Abrahamově lůně, zatímco jeho vědecký souputník, který zemřel neobrácen, bude navždy ztracen.

V dnešní době se hodně mluví o vědě a „užitečných znalostech“. Ale znalost Bible je přece jediným věděním, které je potřebné a věčně užitečné. Člověk se může dostat do nebe bez peněz, vzdělání, zdraví nebo přátel, ale bez znalosti Bible se tam nedostane vůbec. Člověk může mít nejmocnější mysl a paměť se vším, co může mocná mysl pojmout, a přesto, pokud nezná biblické věci, ztroskotá jeho duše navždy. Běda, běda člověku, který zemře bez znalosti Bible!

To je kniha, o které dnes mluvím ke čtenářům těchto stránek. Není nedůležité, co s touto knihou uděláte. Týká se života vaší duše. Vyzývám vás, abyste mi upřímně odpověděli na mou otázku. Co děláte s Biblí? Čtete ji? A jak ji čtete?