23. února

Do prachu je přitisknuta moje duše, zachovej mi život podle svého slova. (Ž 119,25)

Bože, ty jsi stvořil člověka z prachu země a vdechl jsi mu život. Zachovej nyní tento život podle svého Slova. Žalmista se dovolává Božího slova, možná i dalších slibů pro ty, kteří žijí bezúhonně před svým Bohem, tedy ve víře v něj a jeho Mesiáše. Skrze víru v Pána Ježíše Krista jsme byli zproštěni svých hříchů, protože Pán je vzal na sebe a vynesl je na golgotský kříž, kde za ně zaplatil svou vlastní smrtí. Stal se smírnou obětí za naše hříchy, utišil Boží hněv, který byl namířený proti nim, takže nyní můžeme i my skrze víru v něj chodit před svým Bohem v bezúhonnosti srdce. A kdykoliv je naše duše přitištěná do prachu, můžeme se dovolávat Božích slibů.