8. září

Poněvadž nad zločinem není hned vykonán rozsudek, tíhne srdce lidských synů k páchání zla. (Kaz 8,11)

Lidské srdce samo o sobě tíhne k páchání zla. Nikdo není dobrý ani spravedlivý, není ani jeden (Ř 3,10nn). A když Bůh ponechá člověka v jeho hříchu, když hříšníka nezasáhne Boží ruka z nebe, jako Áronovy syny Nádaba a Abíhúa nebo jako Ananiáše a Safiru, vede to lidské srdce do ještě většího a hlubšího zla. Narodili jsme se jako děti hněvu (Ef 2,1–3), a dokud jsme neuvěřili v Pána Ježíše Krista, byli jsme odcizeni Bohu jako jeho nepřátelé (Ko 1,22). Chvála Bohu za to, že poslal svého milovaného Syna, aby na sebe vzal naše hříchy a na svém těle snášel Boží hněv kvůli těmto našim hříchům. Jenom tak jsme zachráněni před přicházejícím Božím hněvem, jenom tak můžeme přemáhat zlo, které v nás stále působí.