Když mizí svévolníci ...

Když mizí svévolníci ...

  • Když se pozdvihují svévolníci, člověk se skrývá, když však mizí, rozhojní se spravedliví. (Př 28,28)

Těm, kteří dosahují vysokých postů, patří čest a úcta. Vysoké postavení je obvykle spojené s velkou mocí a autoritou. Ale když se pozdvihují svévolníci, když se dostávají na vysoká místa, je nepochybná známka Božího soudu. Když se ničemové (ČSP) dostávají k moci, uvádějí národ do hříchu a pod prokletí. „Když vládce věnuje pozornost klamnému slovu, všichni jeho sluhové se stanou svévolníky“ (Př 29,12). Když povstávají bezbožní (KRAL), bohatí lidé se ukrývají, aby se nestali jejich kořistí, a stejně tak spravedliví, protože budou pronásledováni darebáky. Když Bůh přichází se svým soudem v podobě zlovolných lidí, kteří povstávají, je to začátek pronásledování Božího lidu. Alespoň to tak vždycky v historii bylo – ať již v době před příchodem Pána Ježíše Krista, např. když izraelský král Achab pronásledoval Eliáše a dal vyhladit Hospodinovy proroky, nebo když judský král Menaše prolil mnoho nevinné krve, až jí naplnil Jeruzalém od jednoho konce k druhému (2Kr 21,16), nebo v době po Kristově příchodu, kdy to můžeme vidět ve všech pronásledováních církve od starověku až po současnost. Pronásledování církve nikdy nevzešlo od lidí ctnostných, spravedlivých, čestných a pravdivých. 

Ale moc bezbožných je tu z biblického hlediska jen na okamžik. Navzdory tomu, že tento okamžik může trvat i několik desetiletí, jednoho dne prostě zmizí – ať již přirozeným způsobem, nebo tak, že budou násilně odstraněni. A jakmile zmizí, rozhojní se spravedliví. Když byla odhalena ničemnost Hamana a spadl do jámy, kterou vykopal pro Mordokaje (Est 7,10), spravedliví se rozhojnili, Židům nastaly „dny radosti a veselí, hostin a pohody. A mnozí z národů země se připojovali k Židům, neboť na ně padl strach ze Židů“ (Est 8,17). Když zemřel král Achaz, který zavřel dveře Hospodinova domu a udělal si oltáře na každém nároží v Jeruzalémě, aby tam pálil kadidlo jiným bohům, Bůh probudil jeho syna Chizkijáše, který obnovil smlouvu s Bohem i bohoslužbu v chrámu (2Pa 28,21nn). 

Jako Boží lid mnohokrát, tak i my dnes žijeme v potemnělé době, kdy „kolem obcházejí svévolníci a vzmáhá se mezi lidmi neurvalost“ (Ž 12,9). Ale moc evangelia působí v Božích dětech, takže mohou svítit jako hvězdy uprostřed pokolení pokřiveného a zvráceného (Fp 2,15). Když se budeme držet slova života (Fp 2,16), budeme skutečně svítit a pevnost našeho vyznání bude jako skála, o kterou se budou rozbíjet svévolníci, kteří povstávají. Ve světle nadcházejících voleb, ve světle toho, kam směřuje nejenom Evropská unie, ale značná část západního světa, se potřebujeme víc než kdy jindy postavit na pevné, nepohnutelné Slovo Boží, posilovat se Boží milostí a povzbuzovat se k následování Pána Ježíše Krista. Kéž vám k tomu pomáhá i toto číslo časopisu Soli Deo Gloria. Jedině Bohu buď sláva. 
 

Přidat komentář