Milujeme Slovo?

Zbožný člověk je milovníkem Božího slova. Kristus je pramen živé vody, Slovo je zlaté potrubí, kterým tato voda teče!

Zbožný člověk pilně čte Boží slovo. Ušlechtilí Berojští „každý den zkoumali v Písmu“ (Sk 17,11). Apollos byl mocný v Písmu (Sk 18,24). Slovo je pole, kde je ukryta perla velké ceny. Jak moc bychom měli pro tuto perlu kopat! Srdce zbožného člověka je knihovnou, která uchovává Boží slovo; bohatě v něm přebývá (Ko 3,16). Pilným rozhovorem s Písmem můžeme nosit Bibli ve své hlavě!

Zbožný člověk často rozjímá nad Božím slovem. „Jak jsem si tvůj Zákon zamiloval! Každý den o něm přemýšlím“ (Ž 119,97). Zbožná duše rozjímá o pravdě a svatosti Božího slova. Nemá jen několik pomíjivých myšlenek, ale nechává svou mysl ponořenou do Písma. Meditací saje med z tohoto sladkého květu a v mysli promýšlí svaté pravdy.

Zbožný člověk se těší z Božího slova. Je to jeho odpočinek. „Jak jsem si tvůj Zákon zamiloval! Každý den o něm přemýšlím“ (Jr 15,16). Nikdy neměl člověk takové potěšení z pokrmu, který miloval, jako prorok ze Slova. A vskutku, jak si může světec vybrat, než aby měl ze Slova velkou radost? Jsou v něm obsaženy všechny jeho věčné naděje. Cožpak syn nemá potěšení číst otcovu závěť, v níž mu odkazuje svůj majetek? „Tvá přikázání jsou pro mne potěšením, já jsem si je zamiloval“ (Ž 119,47). 

Zbožný člověk ukrývá Boží slovo. „Tvou řeč uchovávám v srdci“ (Ž 119,11) – jako když někdo ukrývá poklad, aby mu nebyl ukraden. Slovo je klenot, srdce je skříňka, kde musí být uzamčeno. Mnozí schovávají Slovo ve své paměti – ale ne ve svém srdci. A proč vlastně David ukládal Slovo do svého srdce? „nechci proti tobě hřešit.“ Stejně jako kdyby člověk nosil u sebe protijed, když se přiblíží k zamořenému místu, tak zbožný člověk nosí Slovo ve svém srdci jako duchovní protijed, který ho má uchránit před nákazou hříchu. Proč se tolik lidí otrávilo bludem, jiní mravní neřestí – no přece proto, že ve svém srdci neuchovávali Slovo jako svatou protilátku!

Milujeme Slovo? Obracíme se na toto posvátné orákulum, když potřebujeme nasměrovat? Když zjistíme, že zkaženost je silná, použijeme tento „meč Ducha“, abychom ji zničili? Když jsme sklíčeni, jdeme si pro útěchu k této láhvi s vodou života? Pak jsme milovníky Slova!

• Ano, miluji tvá přikázání víc než zlato, víc než zlato ryzí. (Ž 119,127)

(Thomas Watson, 1620–1686, „Obrázek zbožného člověka nakreslený tužkou z Písma“)