Falešné narativy a ti, kdo je šíří
Falešné narativy jsou urážkou Boha a škodí jak těm, kdo je šíří, tak těm, kdo jsou jimi pomlouváni. Bůh nikdy nelže a je Bohem pravdy (Titovi 1,2). Člověk, který šíří lži – vymýšlí si nepravdivé příběhy (narativy) a obvinění – porušuje deváté přikázání a hřeší především proti Bohu. V dnešní době, kdy se hřích nebere příliš vážně, by se ti, kdo si váží Bible, měli zastavit a důkladně se zamyslet nad tím, co Bůh říká o lži.
- [O ďáblovi Ježíš řekl:] Když mluví, nemůže jinak než lhát, protože je lhář a otec lži. (J 8,44)
- Do záhuby vrháš ty, kdo lživě mluví. Kdo prolévá krev a jedná lstivě, toho má Hospodin v ohavnosti. (Ž 5,7)
- Nesmí přebývat v mém domě, kdo záludně jedná. Kdo proradně mluví, na oči mi nesmí. (Ž 101,7)
- Těchto šest věcí Hospodin nenávidí a sedmá je mu ohavností: přezíravé oči, zrádný jazyk, ruce, které prolévají nevinnou krev, srdce osnující ničemné plány, nohy rychle spěchající za zlem, křivý svědek, který šíří lži, a ten, kdo vyvolává mezi bratry sváry. (Př 6,16–19)
- Zrádné rty jsou Hospodinu ohavností, kdežto zalíbení má v těch, kdo prosazují pravdu. (Př 12,22)
Je jich více, ale tyto verše stačí k tomu, abychom viděli, že člověk, který šíří lži, jedná jako ďábel a vystavuje se Božímu soudu. Každý, kdo se bojí Boha, by se měl třást při pomyšlení, že by před jeho tváří šířil lživá vyprávění.
Taková zlomyslná činnost je také porušením lásky, protože křivé svědectví proti bližnímu může být pro toho, o kom lžete, smrtelně nebezpečné. „V moci jazyka je život i smrt“ (Přísloví 18,21). To se v dějinách smutně ukázalo nesčetněkrát.
To se stalo našemu Pánu. Poté, co Ježíš v sobotu uzdravil ruku jednoho člověka, začali se farizeové a herodiáni domlouvat, „že ho zahubí“ (Mk 3,6). Měli na mysli nějaký cíl, nějaký plán. Jediné, co potřebovali, byl plán, jak to uskutečnit. Tento plán zahrnoval, aby byl falešně zatčen a nespravedlivě odsouzen na základě svědectví falešných svědků. Marek stručně popisuje úspěch jejich spiknutí:
- Velekněží a celá rada hledali proti Ježíšovi svědectví, aby ho mohli odsoudit k smrti, ale nenalézali. Mnozí sice proti němu křivě svědčili, ale svědectví se neshodovala. Někteří pak vystoupili a křivě proti němu svědčili: „Slyšeli jsme ho říkat: Já zbořím tento chrám udělaný rukama a ve třech dnech vystavím jiný, ne rukama udělaný.“ Ale ani jejich svědectví se neshodovala. (Mk 14,55–59)
Jejich lži se nemusely shodovat. Musely pouze podporovat příběh o tom, že si tento člověk zaslouží zemřít.
Lživé vyprávění je závěr, který hledá důkazy. Je to program, který potřebuje záštitu, cíl, který je v mysli vypravěče hoden toho, aby byl podpořen lží, protože, víte, cíl je tak vznešený, že plně ospravedlňuje použité prostředky.
Protože falešné narativy jsou ze své podstaty bezohledné a bezbožné, žádný křesťan by se jimi nikdy neměl zabývat. Přesto to dnes příliš mnoho lidí, kteří nesou Kristovo jméno, dělá. V naší kmenové době totiž horlivost ospravedlnit „svou stranu“ může snadno otupit jinak dobře smýšlející věřící vůči biblickým standardům říkat pravdu.
Připomněl jsem si to minulý týden, když jsem dostal textovou zprávu s dotazem, zda jsou tvrzení v sérii tweetů Stephena Feinsteina, pastora z Kalifornie, pravdivá. Se Stephenem jsem se setkal a věřím, že je to upřímný a věrný pastor. Příběh, který Stephen vyprávěl (a do kterého jsem byl na několika významných místech zapojen), aby lidi pokáral za propagaci falešných příběhů, prostě nebyl pravdivý. Když jsem ho na to upozornil na stejném fóru, kde svá tvrzení uvedl, omluvil se a své nepravdivé komentáře smazal (což je správné a velmi si toho cením).
V posledních týdnech se proti Johnu MacArthurovi objevilo mnohem závažnější a zákeřnější falešné vyprávění. Bohužel to není nic neobvyklého, protože se najde řada lidí, kteří jsou zřejmě vždy připraveni šířit o něm nepodložená obvinění. Rachael Denhollanderová je prostě jednou z jeho posledních a nejostřejších kritiček, které tuto strategii proti pastoru MacArthurovi používají.
Paní Denhollanderová je v evangelikálním světě známá svým věrným svědectvím o Kristu, když svědčila proti násilníkovi Dr. Larrymu Nassarovi, který byl usvědčen ze sexuálního zneužívání mnoha dívek v americkém ženském gymnastickém týmu. Od té doby je otevřenou obhájkyní obětí sexuálního zneužívání. Její horlivost obhájkyně ji bohužel někdy vedla k tomu, že v honbě za tím, co považuje za spravedlnost, šířila nepravdy.
V poslední době ona a její stoupenci odvážně obvinili MacArthura z toho, že je úzce spojen s Billem Gothardem a že pracuje na vyřešení Gothardových tvrzení o zneužívání, aby se vyhnul soudním sporům. Závěr, který měla tato falešná obvinění podpořit, je, že MacArthur a Gothard jsou podobní ptáčci a veškeré nebiblické učení druhého z nich o autoritě a podřízenosti by mělo být připsáno prvnímu. Když se ti, kteří o tom něco věděli, snažili tato obvinění vyvrátit nebo alespoň zpochybnit, byli ujištěni, že existuje spousta dokladů, včetně „fotografických důkazů“.
Takové „důkazy“ podle Denhollanderové dokazují, že „v té době byli úzce propojeni“. Dále odvážně tvrdí: „Mám také informace z první ruky přímo od osob, které byly v té době zapojeny do obou služeb“. To vše zní přesvědčivě a lidé, kteří se nezajímají o pravdu, to tak také přijímají. Ve skutečnosti jsou však všechna tato tvrzení nepravdivá.
Pokud o tom někdy existovaly nějaké pochybnosti, Ron Henzel je zcela rozptýlil svou důkladnou, odměřenou a zdrcující kritikou tohoto falešného narativu, který si vymysleli, kterému věří a který propagují ti, kdo by se měli lépe orientovat. Můžete si ji přečíst zde. Pokud jste uvěřili falešnému narativu, který šířila Denhollanderová a další, a šíříte ho, a jste křesťané, měli byste činit pokání. Ježíš zemřel právě za takové hříchy a všechny hříchy nám zdarma odpouští, takže není důvod něco předstírat nebo se snažit zakrýt, když zhřešíme. Křesťané jsou stejně tak lidé, kteří činí pokání, jako lidé, kteří věří.
Písmo je plné varování před křivým svědectvím – před lží. Nemlčí ani o tom, že nemáme věřit lžím nebo jakémukoli obvinění bez pečlivého zdůvodnění. „Nepovstane jen jediný svědek proti někomu v jakémkoli zločinu, v jakémkoli prohřešku a při jakémkoli hříchu, jehož se někdo dopustil. Soudní výrok bude vynesen podle výpovědi dvou nebo tří svědků“ (Dt 19,15). Pavel to opakuje v Novém zákoně, když křesťanům nařizuje, aby byli obzvláště opatrní, pokud jde o přijímání obvinění proti starším, aniž by byla oprávněná. „Stížnost proti starším nepřijímej, leda na základě výpovědi dvou nebo tří svědků“ (1Tm 5,19). Kdyby tyto a další pasáže o opatrnosti brali křesťané vážně, falešné narativy by rychle zanikly poté, co by opustily ústa (nebo klávesnici) pomlouvače (Není-li už dřevo, uhasne oheň, není-li klevetník, utichne svár, Př 26,20).
Každý následovník Ježíše Krista by se měl zříci falešných narativů. Vždyť Ježíš je přece pravda. Ti, kdo mu patří, by měli chodit ve světle, jako je on ve světle (1J 1,7). „Nepodílejte se na neužitečných skutcích tmy, naopak je nazývejte pravým jménem“ (Ef 5,11).
Přidat komentář