Čtěte! A to hned!
Z rubriky „Procházky s panem O“
Stuart Olyott (nar. 1942) je v důchodu, ale aktivně káže po celé Velké Británii i v zahraničí.
Pane O, vaše generace pomalu odchází, že? Vedení našich církví je již většinou v rukou generace, která přišla po té vaší. A zanedlouho přijde řada na nás. Co mohu udělat, abych se na tak obrovskou zodpovědnost připravil?
Na to mohu odpovědět jedním slovem: Čtěte!
Číst?
Ano. Vypněte televizi, dejte telefon na tichý režim a čtěte! Sedm dní v týdnu čtěte Bibli, dokud ji nebudete znát od začátku do konce, dopředu, dozadu i vzhůru nohama! Kromě toho šest dní v týdnu ve dvou sezeních po dvaceti minutách pro začátek sfoukněte prach z některých knih a čtěte!
Co číst?
Čtěte zbožné knihy a životopisy, které vás vyburcují k modlitbě. Pokud naše sbory nejsou naplněny duchem modlitby, nemáme žádnou naději. Celkově lze říci, že zbožné knihy a životopisy se dají poměrně snadno přečíst. Kromě neděle nikdy, ale opravdu nikdy nezůstávejte jediný den bez toho, abyste si nějakou přečetli.
Co dál?
Čtěte doktrinální knihy, učení. Do mnoha evangelikálních církví dnes nemá cenu chodit. Proč? Protože nejsou vědomě trojiční. Je to zřejmé z písní, které zpívají, a ze způsobu, jakým se modlí a kážou. Pokud nejste sebevědomě trojiční, uctíváte boha, který neexistuje. A jak se tyto církve dostaly do takové šlamastyky? Protože jejich vedoucí jsou líní v otázkách učení.
To, co jste právě řekl, mě docela šokuje. Kde tedy mám začít, abych se vyhnul tomu, že budu – jak říkáte – „doktrinálně líný“?
Skvělým začátkem by mohla být četba komentáře G. I. Williamsona ke Kratšímu katechismu. Ten byl napsán pro mladé lidi a jeho krátké kapitoly se snadno vstřebávají. A nedělám si legraci, když řeknu, že pokud si tuto knihu budete pravidelně pročítat, budete mít lepší znalosti teologie než naprostá většina lidí, kteří prošli teologickým seminářem. Opakuji, že nežertuji.
Bible. Učení. Co jiného bych měl číst?
Církev Ježíše Krista nevznikla jen tak z ničeho. Má svou historii a vy byste ji měli znát. Pán se o svou církev obdivuhodně staral a my bychom měli každé nové generaci vyprávět o jeho slavných skutcích. Církev se však bohužel často dopouštěla mnoha chyb a upadala do nejrůznějších omylů. Dobrá znalost církevních dějin nám pomůže, abychom nedělali totéž.
Ale pane O, pokud jde o čtení církevních dějin, nevím, kde začít.
Přečtěte si nejprve nějakou osnovu. To vám dá rámec, do kterého pak můžete zasadit každou událost, o které se dozvíte později. A čím více toho z církevních dějin přečtete, tím větší chuť do nich budete mít. Tato chuť bude růst a růst. Pro začátek vám však doporučuji knihu The Story of the Church od A. M. Renwicka. Neznám lepší úvod než tento.
Bible. Učení. Církevní dějiny. To není všechno, že?
Samozřejmě, že ne! Musíme žít křesťanským životem v tomto moderním světě, kde se armády satanských sil spojují v nejrůznějších oblastech, jako je politika, ekonomika, vzdělání, medicína, genetika, geologie, biologie, klimatologie, náboženství, filozofie, etika, maloobchod, sport, hudba, média, sociální sítě a veřejné mínění, aby společně zničily západní civilizaci a vyhnaly z planety křesťanství založené na Bibli. Potřebujeme zralé věřící, kteří mají přehled o tom, co se ve všech těchto oblastech děje, a kteří mohou naše církve informovat. Pokud křesťané nebudou číst, jsou naše církve odsouzeny k zániku. Přišlo velké satanovo rozvázání popsané ve Zjevení 20. Jednotlivé výzvy, kterým čelíme, jako je evoluce, potraty nebo transgenderismus, je třeba řešit biblicky. Jsou to však symptomy skutečného problému a nejsou problémem samotným. Nesmíme trávit čas zápasem proti tělu a krvi. Problémem je satan. Bible nám říká, jak s ním máme jednat. Stejně tak i velká zbožná literatura posledních dvaceti a více století. Stejně jako mimořádný příklad onoho dlouhého seznamu mužů, žen, chlapců a dívek, kteří byli umučeni pro Ježíše. A vy se o nich nedozvíte, pokud o nich nebudete číst.
Přidat komentář