Křesťané a volby

Pět biblických zásad pro orientaci v rozjitřené politické atmosféře

Biblické zásady, jak se zapojit do rozděleného veřejného prostoru a orientovat se v něm jako následovník Krista

Jak by se měl věrný křesťan projevovat ve veřejném prostoru? Měli by se křesťané angažovat v politice, a jak by mělo vypadat naše hlasování nebo dokonce neúčast ve volbách? Co tedy znamená být Ježíšovým učedníkem a uvažovat o volbách jako křesťan?

• Nenávidí-li vás svět, vězte, že mě nenáviděl dříve než vás. Kdybyste náleželi světu, svět by miloval to, co je jeho. Protože však nejste ze světa, ale já jsem vás ze světa vyvolil, proto vás svět nenávidí. Vzpomeňte si na slovo, které jsem vám řekl: Sluha není nad svého pána. Jestliže pronásledovali mne, i vás budou pronásledovat. (J 15,18–20)

Jak by měl věrný křesťan projevovat ve veřejném prostoru? Měli by se křesťané angažovat v politice, a jak by mělo vypadat naše hlasování nebo dokonce neúčast ve volbách?

S tím, jak se blíží další volby, se tyto otázky stávají ještě naléhavějšími. Ve Spojených státech je těžké vyhnout se záplavě textových zpráv, mailů a reklam. Co tedy znamená být Ježíšovým učedníkem a uvažovat o volbách jako křesťan?

Čtyři prohlášení, která je třeba vzít v úvahu

O politice přemýšlejte biblicky a racionálně (ne emocionálně). Dobré úmysly nemusí nutně vést k dobrým výsledkům – bez ohledu na to, jak dobře byly zamýšleny. Například špatná politika přijatá s dobrými úmysly bude pro lidi stále špatná.

Žádná politická strana není dokonalá. Představte si dva kruhy. První kruh je to, co biblický pohled na svět zahrnuje v oblasti života, manželství, rodiny, pohlaví, sexuality, spravedlnosti atd. Druhý kruh obsahuje politiku jednotlivých stran, a její provádění. Tyto dva kruhy se nikdy nebudou stoprocentně překrývat, nicméně některé administrativy (správy, v našem kontextu vlády, vládní koalice – pozn. překl.) budou vládnout způsobem, který je více v souladu (více se překrývá) s biblickými principy než jiné, což povede k „pokoji (hebr. šalom)“ místa, do něhož jsme zasazeni (viz níže).

Žádný prezidentský kandidát není dokonalý (oba jsou morálně chybující). Nakonec v americkém systému nevolíme krále nebo dokonce jednotlivce. Naše republika je ústavní republikou a my volíme celou administrativu, která bude vládnout (skládá se ze stovek až více než tisíce úředníků, kteří provádějí opatření, přijímají zákony a vydávají právní předpisy).

Naše naděje nakonec spočívá v Kristu, a ne v tom, kdo je či není v Bílém domě. Ježíš je Pánem všeho a Bůh uskutečňuje svůj plán vykoupení v dějinách a naším posláním je být věrní tím, že budeme mít vliv tam, kde jsme zasazeni, a budeme získávat učedníky, kteří budou získávat další učedníky.

Pět biblických principů, které je třeba vzít v úvahu

Je-li křesťanství pravdivé, promlouvá do celého života („celá rada Boží“, srov. Sk 20,27). Neexistuje žádné rozdělení na svaté a světské. Pokud Boží slovo promlouvá, má se aplikovat na každou oblast života.

Hledat blahobyt „šalom“ města, do něhož jsme zasazeni, zatímco jsme ve vyhnanství (Jr 29,7 srov. 1Pt 1,1–2). Tento svět není pro nás jako Boží lid domovem, ale stejně jako byl izraelský národ ve vyhnanství, a přesto měl dělat věci, které napomáhaly rozkvětu města, do něhož byli zasazeni, i my jako dnešní vyhnanci máme dělat totéž. Která samospráva by vládla s největším přesahem do biblického světonázoru a vedla by k rozkvětu města?

Milovat své bližní (Mk 12,31). To znamená hledat – kde je to možné – jejich nejvyšší dobro, tedy to, co je objektivně dobré pro „město“ a našeho bližního podle dobrého Božího záměru a Božích příkazů.

Pavlův příklad, kdy využil svých práv římského občana, aby mohl svobodně hlásat evangelium (Sk 16,35–38). Nikdo nebyl tak oddaný veřejnému hlásání evangelia a učednictví jako Pavel, a přesto neviděl žádný rozpor v tom, že využil svého římského občanství, ačkoli se na něj v důsledku nespoléhal a nestavěl na něm. Nakonec byl sťat za svou věrnost Kristu.

Římanům 13,1–7 vymezuje náplň práce vlády. „Vláda je ustanovena Bohem, aby omezovala zlo a podporovala dobro.“ Tato oblast „vlády“ má svůj konkrétní „popis práce“, stejně jako ho mají oblasti „církve“ a „rodiny“, které jsou rovněž ustanoveny Bohem.

Dvě nejčastější námitky, na které je třeba reagovat

„Neměli byste určovat morálku pomocí zákonů.“ Především si všimněte, že neříkáme, že je třeba uzákonit náboženství, ale morálku – to je důležité. Za druhé však všechny zákony morálku určují (Ř 13,1–7). Nejde tedy o to, zda zákony budou morálku určovat, ale jde o to, čí morálka bude zákony určována. Jak upozornil Frank Turek, vlády mají tři možnosti – podporovat, zakazovat nebo povolovat.

• Podporovat: Vlády by měly podporovat takové jednání nebo hodnoty, které jsou pro společnost prospěšné. 
• Zakazovat: Vlády by měly zakazovat jednání, které poškozuje jednotlivce nebo společnost. 
• Povolovat: Jsou oblasti, kde by vlády měly dát jednotlivcům svobodu v rozhodování (např. osobní preference, volba životního stylu, který neškodí ostatním).

„Nebylo by lepší prostě nevolit?“ Vždycky je lepší nějaký pokrok než žádný. Představte si houpačku na hřišti. Pokud všichni křesťané vystoupí z jedné strany houpačky, nezůstane neutrální nebo vyvážená. Zanecháme jen vakuum vlivu, které zaplní jiní lidé, kteří nemusí sdílet biblický pohled na svět. Měli bychom kázat evangelium, ale více než kdy jindy se všechna velká světonázorová témata dnešní doby překrývají s politickými otázkami, takže pokud křesťané o těchto tématech nikdy nemluví, pak lidem nikdy nepředstaví biblický pohled na svět. Znovu se tak stane, že zákony budou odrážet morálku někoho jiného. A v tomto smyslu ji křesťané buď budou utvářet, nebo to umožní někomu jinému. Nevolit a neangažovat se znamená přenechat to jiným.

Nakonec jsme povoláni následovat Ježíše. Jsme povoláni k tomu, abychom měli vliv právě tam, kde jsme, a jsme povoláni k tomu, abychom činili učedníky, hlásali evangelium a žili pro Boží slávu. To se vzájemně nevylučuje. A pokud máme v Boží prozřetelnosti příležitost podobně jako apoštol Pavel uplatňovat své občanství způsobem, který usiluje o blaho města, pak bychom to měli dělat. Pak tedy přichází na řadu otázka, jak byste měli volit? No, měli byste volit biblický pohled na svět. A přemýšlejte o tom, jak by se to mělo projevit ve státní správě a jak by se to mělo uplatnit pro blaho města. Otevřete si tedy Bibli, modlete se, přijměte biblické principy a podle toho hlasujte. Tak by mohla vypadat biblická angažovanost ve veřejném prostoru. To jsou některé z věcí, o kterých je třeba přemýšlet. A doufám, že vám tyto věci daly několik nápadů k přemýšlení, když se pohybujeme ve složitých situacích dnešní doby.

Impact 360 INSTITUTE

www.impact360institute.org