Editorial č. 48

• Jaké dobro, jaké blaho tam, kde bratří bydlí svorně! (Ž 133,1)

Nemalou část svého života prožil David uprostřed lidu, který byl rozdělený. Ať již před tím, než se stal králem, kdy byl pronásledován Saulem a musel i celou svou rodinu odvést do bezpečí, nebo když se stal králem, ale kraloval jenom nad Judou a v zemi byla občanská válka, nebo v závěru svého života, kdy musel čelit vzpourám svých synů, kteří zemi a lid opět rozdělovali. Proto je jeho volání tak autentické.

Téma jednoty Božího lidu je přetřásané od samotného počátku. Ani první církev se mu nevyhnula – viz korintský sbor.

Proto je tímto směrem orientováno i toto číslo Soli Deo Gloria, a chceme se jím zabývat také v číslech následujících. 

Kéž jsou nejen články o jednotě, ale i ostatní články pro vás požehnáním a radostí a pomohou vám zaměřit se na toho, který je původcem skutečné jednoty Božího lidu – na Pána Ježíše Krista.