18. února

Hospodin Bůh zavolal na člověka: „Kde jsi?“ (Gn 3,9)

Tady máme první volání k pokání – Bůh se ptá člověka, kde je. Neptá se proto, že by nevěděl, kde člověk je nebo že by se mu člověk ztratil a Bůh by se potřeboval zorientovat. Bůh dobře věděl, co se stalo, ale ta otázka padla kvůli člověku – aby si člověk uvědomil, kde je a co se stalo. Ale místo přiznání pravdy a prosby o odpuštění, je tady jenom zaměření na sebe – bál jsem se, ukryl jsem se … (v. 10). Vzpoura zaslepuje lidem oči i rozum, otupuje svědomí a vede ze světla do temnoty, do stínu a skrytosti. Ale Bůh plný milosti a slitování nepřestává volat člověka k pokání. Dělal to po celou historii od prvního okamžiku po pádu člověka a bude to dělat až do druhého příchodu Pána Ježíše Krista.