Trojúhelník řešení manželských konfliktů z křesťanského pohledu, 3. část
Tři stejně důležité vlastnosti, které usnadní zdravé řešení konfliktů v manželství, jsou pravda, pokora a láska. Tyto tři vlastnosti vnímáme jako trojúhelník. V 1. a 2. části jsme se zabývali první stranou trojúhelníku – pravdou. Nyní se budeme věnovat druhé straně – pokoře.
Pokora ve skutečnosti není nic jiného než přesné zhodnocení sebe sama – vašich obtížných povahových rysů, hříchů ve vztazích, s nimiž bojujete, a vašich vlastních nedostatků a slabostí jako manžela či manželky (jinými slovy, věcí, které Bůh a v menší míře i váš partner a ostatní vidí jasněji než vy sami).
Pokorný člověk se soustředí na své vlastní slabosti, než začne poukazovat na nedostatky svého partnera. Tento přístup „nejprve já“ nebo „nejprve mé chyby“, je-li důsledně uplatňován, hraje klíčovou roli při řešení konfliktů. Může také snížit počet konfliktů ve vašem manželství.
Funguje to takto:
Pokora vás motivuje přehlížet mnoho nedostatků vašeho partnera a místo toho zdůrazňovat jeho kladné vlastnosti. Pokora vás také vede k vděčnosti za to, že váš partner přehlíží mnoho vašich nedostatků.
Pokora vede ke skutečné shovívavosti a brání vám v tom, abyste si uchovávali v paměti věci, které u svého partnera údajně „přehlížíte“, jen abyste je později při nějakém sporu vytáhli, abyste podpořili svůj názor nebo zdůraznili partnerovy nedostatky.
Pokora vás vede k tomu, abyste naslouchali obavám svého partnera a přijímali jeho připomínky, aniž byste se stavěli do obranného postoje (i když ta obava či připomínka není vyslovena zcela vhodným tónem nebo v nejvhodnější chvíli).
Pokora z vás dělá lepšího posluchače. Díky ní máte větší chuť skutečně porozumět a ocenit pohled svého partnera a méně sklonu ho přerušovat, abyste mohli znovu (a znovu, a znovu…) vyjádřit svůj vlastní názor.
Pokora vás vede k tomu, že dáváte přednost potřebám svého partnera před svými vlastními (srov. Filipským 2,1–5), a máte menší sklon k sobectví, které je hlavní příčinou mnoha manželských konfliktů.
Pokora vám pomáhá rychle přiznat, že jste se mýlili, a požádat o odpuštění. I když čelíte subjektivní stížnosti (např. „Byl jsi příkrý“ nebo „Choval ses neuctivě“), pokora vás přivede k přiznání, že i když jste neměli v úmyslu být příkří nebo neuctiví, vaše slova, činy, mimika či řeč těla mohly vyzařovat jiný tón.
Pokora vás motivuje k tomu, abyste rychle a bezpodmínečně odpustili, když váš manžel či manželka přizná hřích a činí pokání. Jak napsal Pavel v Koloským 3,13: „Jako Pán odpustil vám, odpouštějte i vy.“
I když vám někdo ublížil závažným hříchem, pokora vás přivede k Ježíšovu podobenství o nemilosrdném služebníkovi v Matoušovi 18,21–35. Pokud toto podobenství neznáte, přečtěte si ho prosím nyní. Bez ohledu na to, jak závažný je hřích, kterého se na vás dopustil váš manžel či manželka, v Ježíšově podobenství jste vy tím služebníkem, jemuž bylo odpuštěno 10 000 talentů, a váš manžel či manželka je tím služebníkem, který vám dluží (v porovnání s tím) pouhých 100 denárů.
Pokora vás činí způsobilými přijímat Boží milost při řešení konfliktů, zatímco pýcha vyvolává jeho odpor vůči vašim snahám. Jak nám říkají jak Petr, tak Jakub: „Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost“ (Jk 4,6; 1Pt 5,5).
Díky pokoře vám méně často přijde na mysl: „Jsem opravdu rád (nebo ‚Opravdu doufám‘), že si to můj manžel/manželka čte, protože to opravdu potřebuje!“ Pokora vám dává na vědomí, že to vlastně potřebujete především vy sami.
Ve 4. části se budu zabývat třetí a základní stranou trojúhelníku řešení manželských konfliktů – láskou. Porozumění této třetí straně a její uplatňování bude mít zásadní význam, protože láska, jak nám říká Pavel, je to, „co vše spojuje k dokonalosti“ (Ko 3,14).
Přidat komentář