12. června

Hle, co jsem shledal: Je dobré a pěkné, aby člověk jedl a pil a měl se dobře při veškerém klopotném pachtění pod sluncem v časných dnech života, které mu dal Bůh, neboť to je jeho podíl. (Kaz 5,17)

Podílem člověka je v tomto světě jeho pachtění, úmorná námaha a marnost. To je úděl, který Bůh určil člověku kvůli jeho vzpouře proti Boží milosti a dobrotě, proti Bohu samotnému. To je pro člověka svědectví o přicházejícím Božím soudu, jehož výsledkem bude pláč a skřípění zubů. Ale je tu i svědectví o Boží dobrotě a Božím slitování – přes veškerou marnost a lopotu se může mít člověk dobře, jíst a pít a radovat se. To ukazuje na naději, která nám byla odhalena v Pánu Ježíši Kristu. Kdo v něho věří, nepřijde na soud, ale může se těšit na hostinu Beránkovu v jeho království, u jeho stolu a na věčné odpočinutí v jeho blízkosti. Ježíš volá všechny, kdo se namáhají, aby přišli k němu a odpočinuli od své námahy.