16. srpna

… abych se dopídil smyslu, jejž jsem stále hledal a nenalézal… (Kaz 7,27–28)

 Kazatel hledal smysl a nenalézal. To není příliš povzbudivé – zní to jako marnost a honba za větrem. Ale nakonec přece jen na něco přišel. Oč smutnější je situace, kdy lidé hledají smysl a žádný nenalézají, protože odmítají Boha. Zakoušejí prázdnotu života bez Boha, zakoušejí zoufalství takového stavu, přesto nechtějí přijít k Bohu a vzdát mu chválu, vyznat ho jako Pána a být mu vděční. Raději zůstávají ve své zatvrzelé pýše a žijí své prázdné životy s litováním sebe sama, že nemají pro co žít a že život nemá smysl. Ale Bůh nám smysl dal – věčný život je v tom, abychom neustále poznávali, kdo je Bůh a kdo je ten, kterého poslal, Boží syn (J 17,3). Kdo má Syna, má život, smysl, radost i pokoj.