2. února

I řekl Hospodin Bůh: „Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou.“ (Gn 2,18)

Žena je Božím požehnáním pro muže. Není jen řešením jeho osamělosti, ale byla učiněna jako pomoc jemu rovná, jako protějšek muže. Žena je pomocí, která je od Hospodina. Byla dána muži jako opora, rovnocenná pomoc a podpora. Je plností toho, čím má být člověk stvořený podle Božího obrazu („jako muže a ženu je stvořil“ podle svého obrazu, Gn 1,27). Ne že by jednotlivý muž nebo jednotlivá žena nepředstavovali stvoření podle Božího obrazu – každý z nich nese tuto Boží plnost (a je to jeden ze zázraků Božího stvoření), přesto však dokonalost je ve stvoření člověka jako muže a ženy. Odkazuje k samotnému závěru Božího zjevení – k druhému Adamovi, Pánu Ježíši Kristu a jeho nevěstě, církvi, která je „plností toho, jenž přivádí k naplnění všechno, co jest“ (Ef 1,23).