22. srpna

Moudrost prosvítí člověku tvář, i tvrdost jeho tváře se změní. (Kaz 8,1)

Moudrost se na člověku projeví i navenek, a to nejenom na tváři. Kdo je moudrý, ten se obvykle neprojevuje jako nějaký excentrický podivín, i když právě takoví lidé bývají za moudré považováni a často také jako moudří obdivováni – navzdory tomu, že jejich rady nevedou k bázni před Hospodinem, což je počátek moudrosti, ani k Pánu Ježíši Kristu, v němž přebývá veškerá moudrost. Moudrost rozjasňuje tvář, protože oko moudrého je čisté, takže světlo prosvěcuje celé nitro člověka. Moudrost mění rysy tváře, protože obrušuje tvrdé hrany pýchy a arogance, sebestřednosti a nepochopení. Moudrost naslouchá a rozumí, proto také soucítí a reaguje laskavě, s mírností a s milosrdenstvím. Taková je moudrost shůry, plná slitování a dobrého ovoce, bez předsudků a bez přetvářky (Jk 3,17).