23. ledna

Tvou řeč uchovávám v srdci, nechci proti tobě hřešit. (Ž 119,11)

Lidské srdce je jako klenotnice, jako komora, která se plní vzácnými věcmi. Odhodlané zaměření na hledání Boží vůle vede k sycení se Božím slovem a uchováváním ho ve svém srdci. Slovo je tím pokladem, který byl vložen do hliněných nádob, Slovo zapsané i Slovo vtělené. To je Pánova řeč, kterou chce Boží dítě naplnit svůj život, protože to vede chvále Boha a k radosti jeho svatých. Pánovo Slovo proměňuje život člověk z vnitřku navenek. Netlačí z venku, ale působí svou mocí, posvěcuje a odděluje, očišťuje mysl i srdce. Vede k poznání Boha a dává moudrost ke spasení skrze Pána Ježíše Krista a jeho dokonané dílo. Vede ústa k vyznání: „Nechci proti tobě hřešit.“