26. ledna

Požehnán buď, Hospodine, vyučuj mě v tom, co nařizuješ. (Ž 119,12)

Vyučuje mě, Pane! Jak prostá a jednoduchá modlitba. Jak mocná a účinná modlitba. Bůh svému lidu dal nové srdce, které je vyučené poznáním pravdy o něm. Nyní v tomto poznání musí růst. A nemůže růst bez toho, že by se v tom Bůh sám nějak angažoval. Bůh musí stále více otevírat oči, srdce i mysl křesťana, aby ho nové stvoření mohlo poznávat v pravdě a ve stále větší slávě. Proto můžeme také říci, že to je naprosto nezbytná modlitba křesťanského života. Uč mě, Pane, to, co nařizuješ. To jsou slova Augustina, který řekl: „Dej, co žádáš – a žádej, co chceš.“ To je princip křesťanského života – Bůh nám dává to, co po nás požaduje. Bez něj jsme odsouzeni jenom k úporné a marné snaze napodobit to, co je skutečně živé.