26. ledna

I vytvořil Hospodin Bůh člověka, prach ze země, a vdechl mu v chřípí dech života. Tak se stal člověk živým tvorem. (Gn 2,7)

Zde máme trochu podrobnější popis stvoření člověka, který povstal z prachu země podobně jako zvířata. Přesto nebyl stvořen jako zvířata, ale Bůh sám ho vytvořil z prachu. A o něco dále uvidíme i stvoření Evy. Bůh vdechl do chřípí člověka dech života. Na rozdíl od zvířat, která povstala Božím slovem ze země, Bůh sám oživil člověka oživujícím duchem. Nebyl pouze funkčním tvorem žijícím z instinktů, ale stal se živou duší – nejenom že jí, pije, chodí atd., ale také myslí, plánuje, tvoří, zkoumá, promýšlí, zdůvodňuje. Člověk je stvořen k Božímu obrazu. Na svém těle, životě a duši nese otisk samotného Stvořitele. Je jeho výkladní skříní a podle toho má také vypadat jeho život. V plnosti a dokonalosti to vidíme na životě druhého Adama, Pána Ježíše Krista.