27. března

[Je] čas mlčet i čas mluvit. (Kaz 3,7)

Pán nám dal dvojnásobný čas k mlčení, resp. k naslouchání, protože nás opatřil dvěma ušima, ale jenom jedním jazykem. Proto máme být rychlí k naslouchání a pomalí k mluvení (Jk 1,19). A mnohokrát bychom měli následovat příklad Jóba, který si musel položit ruku na ústa, protože nevěděl, co říká (Jb 40,4). Kéž by nás Pán poučil, jako jeho, kéž bychom uměli rozpoznat čas, kdy máme mlčet a kdy máme mluvit. S evangeliem si nepotřebujeme dělat starosti, protože máme mluvit vhod i nevhod, přesto se však máme modlit, aby nám bylo dáno pravé slovo a abychom mluvili ve správnou chvíli. Pak Bůh může použít jak naše mlčení, tak naše mluvení ke své slávě, k vyvýšení Ježíše Krista a ke spasení druhých lidí.