3. prosince

Nenávidím klam, hnusí se mi, miluji tvůj Zákon. (Ž 119,163)

Láska k pravdě je prostě a jednoduše nenávist vůči lži. Bůh je pravda, proto v něm není nejmenší lži, on je světlem, proto v něm nemůže být nejmenší temnoty. Bůh nemůže lhát. Kdyby se to stalo, bylo by to přímo proti jeho přirozenosti a musel by se „zevnitř“ zhroutit. Křesťan se narodil ze slova pravdy, skrze Ducha pravdy, je povolaný k tomu, aby žil v pravdě, mluvil pravdu a následoval Pravdu. Lež by byla jeho zkázou. Je to jeho práce a skutečnost. Přesto může  být i křesťan oklamán a žít s trámem lži ve svém oku, žít v sebeklamu, který pokřivuje úplně všechno, co vidí. Nutnou potřebou je vydávat sebe a všechna svá rozhodnutí Bohu samotnému.