31. března

Viděl jsem lopotu, kterou Bůh uložil lidským synům, a tak se lopotí. (Kaz 3,10)

Vzpoura Adama uvedla do světa živých smrt a zmar. Zmar se projevuje v prokletí země, která vydává trní a hloží a lidské lopotě, která musí v potu tváře dobývat svůj chléb ze země. Člověku je uloženo lopotit se, namáhat se, dřít – bez toho není život. Ale plánem pro člověka nebyla lopota, nýbrž odpočinutí, tedy spočinutí v Bohu a v jeho díle, v jeho skutcích, v zásluhách Pána Ježíše Krista. On přišel, aby ti, kdo se namáhají a jsou obtíženi, odpočinuli, vložili svá břemena na něj, odložili u jeho kříže všechnu svou lopotu a spolehli se na jeho dílo. Ježíš vzal na sebe všechny naše hříchy a zaplatil za ně svým životem, dal sám sebe za nás, abychom mohli pokojně žít v jeho jménu.