4. listopadu

Zvedne-li se proti tobě vladařova nevole, své místo neopouštěj … (Kaz 10,4)

Křesťan je povolaný k tomu, aby stál pevně na místě, kam ho Bůh postavil. Jestliže jedná správně a v souladu s Božím slovem, potom je jeho povinností zůstat stát dokonce i tehdy, když se proti němu pozdvihne hněv jeho vrchnosti. Daniel neopustil své místo, když král zakázal modlit se ke komukoliv jinému kromě sebe, ale zůstal věrný svému Bohu a Bůh ho vysvobodil ze spárů hladových lvů. To není zaslíbení, protože věrný křesťan může být vydán tomu zlému, přesto má zůstat na místě, kam ho Bůh postavil a být svědectvím o Boží věrnosti, dobrotě, spravedlnosti a pravdě. Tak je Bůh oslaven svými dětmi a svědectví o něm se může šířit v tomto bezbožném a zvráceném světě.