7. srpna

Nevšímej si všech řečí, které se vedou, abys neuslyšel, jak tě zlehčuje tvůj otrok. (Kaz 7,21)

Kazatel nás ve své moudrosti učí, abychom byli v některých ohledech tak trochu hluší. Žijeme v padlém světě a i ten nejmoudřejší a nejzbožnější člověk se čas od času projeví jako hříšník, který není schopen jednat správně a dobře, která nedokáže ovládnout svoje ústa a říká to, co by říkat neměl. A co teprve ti, kdo moudří a zbožní nejsou! Člověk by neměl zvědavě zjišťovat, co říkají a co si myslí, neměl by si všímat toho, co o něm říkají druzí, neměl by k tomu dosl. přikládat srdce ani tomu odevzdávat svou mysl, protože jinak uslyší věci, které ho budou zraňovat a snižovat. K takovým slovům má být člověk nedbalý a lhostejný, ale slovo pravdy musí být jeho pokrmem, aby vzdával Bohu chválu.