9. července

Podle tvých soudů vše stojí dodnes, to všechno jsou tvoji služebníci. (Ž 119,91)

Boží soudy jsou věčné a nepohnutelné. Co Bůh řekl, stalo se. Jak ustanovil věky, tak dosud stojí. Nic jimi nepohne. Jeho příkazy a výroky a jejich výsledky jsou stejně věrné jako Bůh sám. Jsou to jeho soudy, proto nemohou být jiné. Nezáleží na tom, zda se týkají neživého nebo živého stvoření, nebo člověka a jeho historie – všechno to Bůh pevně ustanovil a všechno stojí dodnes a bude stát tak, jak on zamýšlel až do úplného konce. Ani jediný atom v celém vesmíru se nemůže vymknout z Božích ustanovení, ale musí splnit to, k čemu ho Bůh ustanovil. Právě tak je to s každou stvořenou bytostí, ať dobrou či zlou – všechno je tady k Boží slávě.