9. června

A také to je zlý neduh: Každý odejde, jak přišel; jaký užitek má z toho, že se pachtil a honil vítr? (Kaz 5,15)

Šalomoun se nebojí znovu jinými slovy zopakovat to, co řekl v předchozím verši – je to hlavní téma jeho knihy: Marnost nad marnost. Nazývá to zlým neduhem, protože člověk nebyl od počátku stvořen k takové marnosti, nebyl stvořen k tomu, aby se pachtil a honil vítr. Bůh stvořil člověka ke svému obrazu a dal mu vládu nad celým stvořením, aby člověk reprezentoval Boží dokonalost, moc a důstojnost. To všechno vzalo pádem Adama a Evy za své. Zůstal jenom zlý neduh, těžká dřina a dobývání chleba v potu tváře, zůstalo prokletí, které spočívá na člověku, dokud se člověk neobrátí k Pánu a neprosí o milost a vysvobození. Ježíš na sebe vzal veškeré prokletí zákona a skrze víru v něj můžeme znovu zakoušet Boží milost a požehnání.