„Doktor“ nebo „bratr“

Jak podivné metody někdy Bůh používá, aby své děti naučil tolik potřebné lekce! To je nedávná zkušenost autora tohoto článku. Byla mi nabídnuta „univerzitou“ možnost přijmout titul „D. D. (něco jako doktor teologie - pozn. red.)“. Požádal jsem o čas, abych se mohl modlitbou obrátit na Boha a prostřednictvím jeho psaného Slova hledat poznání jeho vůle, a dostalo se mi více světla, než jsem očekával. Měl jsem velmi vážné pochybnosti o tom, zda je přípustné, aby jeden z Božích služebníků přijal titul tělesné cti. Nyní si uvědomuji, že je pro mě nesprávné přijmout jej, i když je to zdvořilostní titul. Různí přátelé mě z úcty oslovovali „doktore Pinku“. Nyní je prosím, aby toho zanechali. Nechť není pochopeno, že tímto odsuzuji jiné muže za to, co připouštějí. Ne, oni stojí nebo padají před svým vlastním Pánem. 

Nyní zmíním hlavní pasáže, které mi pomohly, a modlím se, aby Bůh požehnal i ostatním. 

Za prvé, Elíhú (Boží zástupce) řekl falešným utěšitelům Joba: „Nebudu nikomu stranit, nechci nikomu lichotit“ (Jb 32,21). 

Za druhé: „Vy však si nedávejte říkat ‚Mistře‘“ nebo „učiteli“ (Mt 23,8), což je význam slova „doktor“. 

Za třetí, Jan 5,44 kárá ty, kteří „oslavují sebe navzájem“, a vybízí nás, abychom hledali „slávu od samotného Boha“. 

Za čtvrté, žádný z Pánových služebníků v Novém zákoně nikdy nepoužíval titul. „Pavel, apoštol“, ale nikdy „apoštol Pavel“. 

Za páté, Syn Boží „sám sebe zmařil“ (Fp 2,7); je tedy vhodné, aby Jeho služebníci nyní postupovali opačně? 

Za šesté, Kristus nás vybízí, abychom se učili od něho, který byl „tichý a pokorného srdce“ (Mt 11,29). 

Za sedmé, jedním ze znaků odpadlictví je, že „lichotí lidem pro svůj prospěch“ (Ju 16). 

Za osmé, jsme vyzváni, abychom vyšli za Kristem mimo tábor a „nesli jeho potupu“ (Žd 13,13).

Z těchto důvodů se mi nezdá vhodné, aby ten, kdo je zde jako zástupce a svědek „pohrdaného a zavrženého“ Krista, byl lidmi ctěn a nechal si lichotit. Prosím tedy, oslovujte mě „bratře Pinku“.