16. března

Ke svým svědectvím nakloň mé srdce, nikoli k zištnosti. (Ž 119,36)

Lidské srdce je tím nejpřevrácenějším, co pod sluncem může být (Jr 17,9). Netouží příliš po tom, aby bylo nakloněné k Pánovým svědectvím – tedy pokud by toho nějak nemohlo využít pro sebe. Naše srdce nás vzdaluje od Boha. Svým kamenným chladem, svou lhostejností, svou vzpourou proti Bohu, staví mezi námi a jím silnou zeď. Proto potřebujeme srdce nové – ne kamenné, ale masité, které by chtělo poslouchat Hospodinovy řády a radovalo by se z jeho svědectví. Takové srdce můžeme získat jenom novým narozením z Ducha svatého. A abychom k němu dospěli, musíme věřit v Pána Ježíše Krista, spolehnout se na něj a vložit všechnu svou naději do jeho rukou, nebo lépe na jeho kříž, který vykupuje.