4. května

Lepší nuzný moudrý chlapec než starý král, ale hloupý, který nedovede přijmout poučení. (Kaz 4,13)

Hle, jak jednoduše Šalomoun popisuje hloupost: „Nedovede přijmout poučení.“ To je základ a podstata hlouposti. Moudrost je na dosah, dokonce volá a zve, ale hloupost si vystačí s pasivitou, se zatvrzelým srdcem, se neslyšícíma ušima. A pokud přece jen slyší, reagují na lživá slova v líbivém pozlátku: „Kradená voda je sladká a pokoutný chléb blaží“ (Př 9,17). Nezáleží na stáří člověka, ale na ochotě srdce. Nezáleží na zkušenostech, ale jde o moudrost. Nezáleží na souhlasu s poučením, radou nebo napomenutím, ale na jednání podle nich. Kdo slyší a nejedná, klame sám sebe (Jk 1,22). Takový člověk je hlupák, i kdyby to byl král! A je-li králem, hřeší proti Bohu, který ho ustanovil, svádí lid a proviňuje se proti němu.