Modli se!

Předmluva ke knize Johna Charlese Rylea „Modli se!“

Modlitba je často přirovnávána k dýchání. Pro každé Boží dítě by měla být něčím přirozeným a snadným. Jednoduše patří k životu křesťana. Křesťan nemůže být bez modlitby. Ale současně v Písmu čteme, že modlitbě se musíme naučit. Jakkoliv přirozená se nám totiž může zdát, je vlastně velmi nepřirozená pro tělesného člověka. 

Nepřirozená je proto, že nám není vlastní.  Tedy ta skutečná modlitba, která je v Duchu a v pravdě. Člověk je totiž duchovně mrtvý a oddělený od svého Stvořitele a nemůže se takto modlit. Teprve když se narodí z Ducha skrze Slovo pravdy, může volat k Bohu s opravdovým srdcem. Teprve tehdy se modlitba stává křesťanovou přirozeností. Stará přirozenost se však stále vzpouzí a staví se na odpor té nové. Je to boj, v němž se trvale nacházíme a který bojujme ve víře v Pána Ježíše Krista. Tento boj bude dobojován až s odložením starého těla. Není proto divu, že se projevuje také v modlitebním životě. 

Pro znovuzrozené je však modlitba nadpřirozeným darem. To však ještě neznamená, že by věděli, jak a za co se mají modlit. Nevědí! Proto se modlitbě musí učit. Ale od okamžiku nového narození jejich srdce volá: „Abba, Otče.“ Jejich vnitřní člověk se s důvěrou dítěte obrací k Bohu a volá k němu. A to je dar Boží milosti. 

Právě o tomto volání mluví drobná kniha, kterou právě držíte. Anglikánský duchovní John Charles Ryle (1814–1900) ji psal pro společnost, která je na hony vzdálená té naší – psal lidem, kteří se z velké části považovali za křesťany, ale žili, jako kdyby Bůh nebyl. Tři návštěvy církve považovali ve svém životě za nezbytné a také za dostatečné: když zde byli jako novorozenci pokřtěni, když zde byli v dospělosti oddáni, a nakonec když zde byli po smrti vystaveni v rakvi těsně před tím, než byli pohřbeni. Všechny ostatní návštěvy církve již byly něčím navíc. Podle toho také vypadal jejich duchovní život.

Právě takovým lidem byla kniha původně adresována, takže svou razancí a silou může dnešního čtenáře zaskočit. Pečlivým čtením však odhalíme, jak byly věci myšleny. 

Autor sám v knize vyznává, že velmi silně lpí na spasení z milosti skrze víru – a to je potřeba mít stále na mysli, zejména když čteme některé pasáže, zvláště třeba kapitolu o vztahu modlitby a odpadnutí (kap. 6). Některá Ryleova slova by snad mohla zviklat duše slabé ve víře, což ale rozhodně není jeho záměrem. Tím je skutečně výzva a povolání k modlitbě. Nejde o zpochybňování něčí víry. Je to naléhavé volání a naléhavost nezná kompromisy. 

 Nechte se tedy oslovit radikalitou tohoto věrného a horlivého svědka Ježíše Krista, buďte povzbuzeni jeho výzvou k modlitbě … a modlete se!

Knihu můžete zakoupit zde - https://eshop.solideogloria.cz/p/modli-se/