19. ledna (Paprsky)

• … židům byla svěřena Boží slova. (Ř 3,2)

Patriarchové a proroci byli nositeli Božího poselství.

Snad si často představujeme proroky jako zvěstovatele soudů, často tomu tak bylo, ale všichni Boží lidé starozákonní smlouvy byli též nositeli zaslíbení. U Izáka to má zvláštní platnost. On sám byl nad jiné synem zaslíbení a ve svém srdci nesl zaslíbení s požehnáním příštím pokolením. Izákova historie není nápadná. Začíná otcem Abrahamem a vrcholí v životě Jákobově. Izák však byl věrný svému poslání a nesl zaslíbení dále.

Tak jedná Bůh se svým lidem. On je pověřuje svým poselstvím i svými sliby. Jak ty zacházíš s tím, co ti bylo svěřeno? 

• Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy splním to dobré slovo, které jsem vyhlásil o domě Izraelově a o domě Judově. V oněch dnech a v onen čas způsobím, aby Davidovi vyrašil výhonek spravedlivý, a ten bude v zemi uplatňovat právo a spravedlnost. V oněch dnech dojde Judsko spásy, Jeruzalém bude přebývat v bezpečí a takto jej nazvou: „Hospodin – naše spravedlnost.“  Toto praví Hospodin: Nebude vyhlazen Davidovi následník na trůnu Izraelova domu. Ani lévijským kněžím nebude vyhlazen přede mnou ten, kdo by přinášel oběti zápalné, v dým obracel oběť přídavnou a po všechny dny připravoval obětní hod. Jr 33,14–18)