19. listopadu

Běda tobě, země, je-li tvým králem chlapec a tvá knížata hodují z jitra! (Kaz 10,16)

Když Šalomoun mluví o chlapci, nemluví ani tak o věku, jako spíš o pošetilosti mládí. Vždyť sán nastoupil na trůn jako mladíček a někteří z jeho zbožných následovníků ho v tom následovali, jako např. Jóaš, Azarjáš nebo Jóšijáš. Muž v nejlepším věku a dokonce i starý muž se může chovat jako chlapec – nezodpovědně, nerozvážně, pošetile, nezrale. A je-li obklopen lidmi, kteří místo zájmu o zemi mají na srdci zájem o své břichu, své potěšení a pohodlí, potom skutečně platí ona varovná a zoufalá slova: Běda tobě, země! Ale přijde den, kdy mocní i bezmocní stanou před Všemocným a budou mu vydávat počet ze svého života a ze všeho, co každému svěřil. A je to jenom Kristus, který vysvobozuje od přicházejícího Božího hněvu.