Blažený život

Blažený život se od běžného křesťanství liší jako léto od zimy nebo jako bohatství hojné úrody zlatého podzimu od těžkého probuzení studeného pozdního jara. Takový plný život vedl snad Káleb v městě Hebronu nebo apoštol Jan v době, kdy psal epištoly. Takový život můžeme plným právem nazývat blaženým životem.

Blaženost tohoto plného života spočívá v tom, že důvěřujeme Ježíši, že on v nás a pro nás dokoná, co my bychom nikdy nebyli s to vykonat. Zde docházíme k pochopení toho, že nezapře své Slovo a že se nám stává podle naší víry. Mdlý duch, který se marně pokoušel dosáhnout svých ideálů svou vlastní silou a svým úsilím, se nyní odevzdává do silných a něžných rukou Pána Ježíše. Ježíš přijímá tento úkol a v srdci, které osvobodil od tyranie hříchu, který v něm přebýval, okamžitě začíná působit chtění i činění podle jeho vlastního zalíbení a naplňuje v něm svůj vlastní ideál.

Tento blažený život by měl být normálním životem každého křesťana – ať při práci nebo v odpočinku, při upevňování vnitřního života nebo ve vnějším způsobu života, který z toho vnitřního pramení. Toto je Boží plán nejen pro některé, ale pro všechny Boží děti. Nejmladší a nejslabší si ho může přivlastnit úplně stejně jako nejsilnější a nejstarší. Měli bychom do něj vstoupit v okamžiku obrácení, aniž bychom předtím museli čtyřicet let s bolavýma nohama putovat po poušti nebo třicet osm let ležet v beznaději v sloupořadí „domu milosrdenství“ (Bethesda).

Protože mnozí své obrácení už mají dávno za sebou, ale dosud nevstoupili do tohoto požehnaného života, bude jistě dobré, když si jasně ukážeme první krok, který musíme učinit na cestě k tomuto zapomenutému požehnání. Je lépe vykročit později než vůbec.

První krok k blaženosti je naprosté odevzdání se Bohu, k němuž nás vede apoštolovo napomínání (Ř 6,13). Nestačí dát svůj čas, energii nebo peníze. Mnozí jsou ochotni dát cokoliv, jenom ne sebe. Ale před tím, který vydal sebe samého za nás, nic z toho nemůže obstát. Jako se pro nás Pán Ježíš stal vším, žádá i nás, abychom byli vším pro něj. Tělo, duše i duch – to je pravá bohoslužba a přijatelný dar.

Takové vydání se, které je prahem blaženosti, je potvrzeno zkušeností mnoha Božích dětí.