Dělat radost Pánu

„Pro radost tobě“ (Ž 45,8). Ale kdo má takovou výsadu dělat Spasiteli radost? Jeho církev – jeho lid. Ale je to vůbec možné? On nám dělá radost, ale jak my můžeme dělat radost jemu? Svou láskou. Podívej se, milující srdce, jak se z tebe raduje. Když si opřeš hlavu o jeho hruď, nejenže přijímáš, ale také ho obdarováváš radostí; když s láskou hledíš na jeho velebnou tvář, nejenže získáváš útěchu, ale také mu předáváš potěšení. Také naše chvála mu přináší radost - není to jen píseň rtů, ale melodie hluboké vděčnosti srdce. On nás miluje ne pro hodnotu toho, co dáváme, ale kvůli pohnutkám, ze kterých tento dar vyvěrá.