Křesťanova reakce na koronavirus

Izolace; pandemie; koronavirus; COVID-19 – některé ze slov, které staly součástí našich každodenních rozhovorů během týdnů od první zprávy o rozšíření koronaviru, která byla hlášena ve Wu-chanu v Číně dne 31. prosince 2019. K dnešnímu dni (15. 3. 2020) bylo potvrzeno 168.945 případů nakažení a 6.492 úmrtí celosvětově, ačkoliv se tyto statistiky neustále mění a počet případů infekce je považován odborníky za mnohem vyšší, než je hlášeno. Samozřejmě je to důvod k obavám, ale jak bychom měli my, jako křesťané reagovat na takovou událost? Jak můžeme být solí a světlem?

1. Měli bychom svědčit o Božím pokoji

Křesťané by měli být charakterizováni pokojem, i když čelí děsivým okolnostem. Izajáš 26,3-4 říká: Mysl upevněnou v tobě budeš střežit dokonalým pokojem, protože tobě důvěřuje. Důvěřujte Hospodinu až navěky, protože v Hospodinu, Hospodin je skála věků. Odkud pochází křesťanský pokoj? Křesťané jsou zaměřeni v myslích na Boha a věří mu. Kdykoli hrozí trápení, musíme upnout svou mysl na Pána. Musíme si připomenout mnoho velkých pravd o něm, které jsme se naučili prostřednictvím nesčetných kázání, biblických hodin a čtení Písma.

Věříme, například, ve svrchovanost Boží. To je něco, co musíme mít na paměti, když se tento virus šíří do každé země a blíží se i k našim dveřím. Věříme, že Pán je Králem všech přírodních sil. Žalm 29 nám říká, že Pánův hlas zní (jako na začátku stvoření) a příroda poslouchá. Verš 10 říká, že Hospodin trůnil nad potopou a že bude trůnit jako Král navěky. Slovo „potopa“ je slovo použité pro velkou potopu za dnů Noema – byla to strašná katastrofa, která pohltila každý národ a každé stvoření, které mělo dech života ve svém chřípí. Pán ji ale měl pod kontrolou a použil ji pro své dobré a spravedlivé účely. Pán se ptal Jóba (Jób 38,8-11): A kdo zahradil moře vraty, když se vyvalilo, vyšlo z lůna? Když jsem na něj položil oblak jako oděv a hustou temnotu jako plenku, určil jsem mu svou hranici, umístil jsem závoru a vrata. Řekl jsem: Dosáhneš až sem a dál už ne, tvé vlny hrdě dorazí pouze sem. Bůh určuje limity nejen pro vlny, ale pro všechno v celém vesmíru. Vody potopy jsou často v Písmu symbolem zla – ale nejsou mimo Pánovu vůli. A viry, stejně jako vody, jsou jeho mocné vůli podřízeny. Jak říkával R. C. Sproul, nikde ve vesmíru neexistuje jediná molekula, která by se nacházela mimo Boží svrchovanost.

Nejenže je Pán svrchovaný, ale je také nekonečně moudrý. Římanům 11,33 říká: Ó hlubino bohatství a moudrosti i poznání Božího! Jak nevyzpytatelné jsou jeho soudy a nepostižitelné jeho cesty! To znamená nejen to, že ví, co je nejlepší, ale že zná nejlepší způsob, jak dosáhnout toho, co nejlepší je.

Pán je také milosrdný. Svrchovaně pracuje pro dobro svého lidu, jak se píše v Římanům 8,28: Víme, že těm, kteří milují Boha, všechny věci spolu působí k dobrému, těm, kdo jsou povoláni podle jeho předsevzetí. To je něco, co musíme mít pořád na mysli, pokud chceme mít dokonalý pokoj. Bůh ví, co dělá – a všechno co dělá, dělá pro dobro svého lidu. Ne vždy rozumíme podrobnostem Božího plánu, ale víme, že je dokonalý. Kdo ví, jak Pán například použije tuto nemoc v Číně, kde křesťané z Wu-chanu a mnoha dalších míst, sami sebe vydali možnosti újmy, aby ukázali praktickou lásku a pomohli lidem v jejich městech. A toto se děje v době, kdy čínské úřady vydaly proti křesťanům přísná opatření, jako například, že od 1. února vstoupila v platnost nová nařízení, která „budou od náboženských vůdců a organizací vyžadovat, aby projevili úplnou oddanost Čínské komunistické straně“.

Také víme, že Pán stanovil přesný počet našich dnů. Žalm 139,16: Tvé oči viděly můj zárodek a do tvé knihy se zapisovaly všechny dny — utvářely se, ještě nebyl ani jeden z nich. Čas a způsob naší smrti nemůže změnit nic v celém stvoření – bude to tak, jak Pán ve své svrchované, moudré a milosrdné vůli ustanovil. Nic nemůže změnit „smůla“, která by způsobila, že jsme se nakazili a zemřeli „dříve, než přijde náš čas“. Jsme nesmrtelní, dokud nebude naše práce hotová. Ježíš nám tedy říká, abychom si nedělali starosti, protože to k našemu životu nepřidá jedinou hodinu (Mt 6,27).

2. Měli bychom svědčit o přicházejícím Božím soudu

Mory a nákazy patří ke „znamením doby“, o nichž se Ježíš zmiňuje v Lukášovi 21,10-11: Povstane národ proti národu a království proti království, budou veliká zemětřesení a na různých místech hlad a mor, budou hrůzy a veliká znamení z nebe. Tyto věci budou charakterizovat blízkost Kristova návratu. Samozřejmě, že tyto události se děly v celé lidské historii, ale v paralelní pasáži v Matouši 24,8 je Ježíš popisuje jako počátek porodních bolestí. Když se porod blíží, jsou kontrakce častější, intenzivnější a bolestivější. Není právě toto pointou? Čím více se přibližujeme k Pánovu návratu, nejsou tyto věci častější, intenzivnější, bolestivější? Jsme neustále v pohotovosti, v neustálém stavu připravenosti na Pánův návrat, aniž bychom byli schopni předvídat jakékoliv konkrétní datum. To je vždy bezprostřední, ale nikdy předvídatelné. Každá generace si bude se skutečnými důvody myslet: „Mohlo by se to stát za mého života.“

Každé vypuknutí moru, ať už lokalizovaná epidemie nebo globální pandemie, by nám mělo připomenout Pánova slova a vynutit si otázku: „Jsem připraven na Kristův návrat? Sklonil jsem kolena před Ježíšem jako Pánem? Žiji věrný, zbožný život, ke kterému mě povolal? Budu se muset stydět až se objeví?“ Koronavirus by nám měl připomenout, že tento svět umírá, že historie se neděje v kruzích, ale směřuje k velkému a hroznému dni soudu. Měl by nás nutit k tomu, abychom se modlili a byli svědky ztraceným kolem nás se stále větší naléhavostí.

Je zarážející, jak moc jsou z tohoto viru lidé vystrašení. Otřásl světem, možná zejména ekonomicky rozvinutými zeměmi světa, kde se lidé cítí imunní a v bezpečí proti tolika nebezpečím. Nyní jsou však konfrontováni silou, z níž je nemůže zachránit jejich bohatství ani lékařský pokrok; v současné době neexistuje žádná vakcína a pravděpodobně ani brzy nebude. Tento virus nerozlišuje mezi lidmi. Nemůže být potlačen. Svět je mu vydán na milost. A přesto velká většina lidí tuto nemoc nedostane a většina z těch, kteří ano, nezemře. Neměli by lidé být vyděšenější z Božího soudu, který přijde náhle, a nezadržitelně se dotkne každého člověka, který kdy žil, bez ohledu na to, kde na světě se pohybuje? Tato pandemie, a každá pandemie, je jenom malým bledým stínem konečného Božího soudu.

Proti Božímu soudu existuje vakcína. Existuje léčba. Ale nachází se pouze v Ježíši Kristu, který nesl všechny účinky viru našeho hříchu, aby nám tuto léčbu poskytl.

Přeložil Robert Došek.

Tento článek je ze stránek Gentle Reformation (www.gentlereformation.com) a je publikován s jejich souhlasem.