Odvaha víry

Nevidíme ho tak jasně, jak bychom si přáli. Neznáme výšiny ani hlubiny jeho lásky, ale s jistotou víme, že je až příliš dobrý na to, aby odňal rozechvělé duši dar, který byla schopna získat. Máme-li „víru jako zrnko hořčice“ (Mt 17,20), je spása naším nynějším i věčným vlastnictvím. I když nemůžeme držet Pána v náručí jako Simeon, i když se neodvažujeme opřít hlavu o jeho hruď jako Jan, přesto se můžeme odvážit jít v zástupu za ním a dotknout se lemu jeho roucha, a tak být uzdraveni. Odvahu, bázlivý! „Tvá víra tě zachránila, jdi v pokoji“ (Lk 7,50). „Ospravedlněni z víry máme pokoj s Bohem“ (Ř 5,1).