U jeho nohou

Jestliže křesťané pod záminkou soukromého společenství s Ježíšem zanedbávají své povinnosti, není to nijak chvályhodné. Chválu si zaslouží sezení u Ježíšových nohou, nikoliv sezení jako takové. Nemyslete si, že na sezení u Pánových nohou je něco špatného! Naopak – je to velkým požehnáním a prostředkem milosti. Ti, kdo mají největší společenství s Ježíšem, ale nejsou samotáři ani poustevníci, nýbrž jsou to neúnavní dělníci, kteří se namáhají pro Krista a ve svém úsilí jdou bok po boku s ním a tak jsou spolupracovníky Božími. Pamatujte tedy, že všechno, co bychom měli udělat pro Ježíše, máme a musíme dělat v úzkém vztahu s ním.