Výhody vedení skupinou starších

Tyto otázky bychom neměli považovat za zanedbatelné z hlediska zdraví a prospěchu církve. Písmo nám nikdy nedává pokyny bez toho, že by pro to existovaly dobré a podstatné důvody. O důležitosti vedení skupinou starších se více přesvědčíme, až budeme podrobněji probírat službu starších a diákonů; není však pochyb o tom, že bez plurality ve vedení jsou církve vystavené nebezpečí, že se omezí na jednoho člověka. A žádný jednotlivec nemá veškerou moudrost ani všechny dary potřebné pro všestranný růst místní církve.

Tam, kde je starší „na plný úvazek“, není překvapivé, že jeho vliv v církvi je větší než vliv ostatních. Z tohoto důvodu se domnívám, že aby byla pluralita účinná, potřebuje starší „na plný úvazek“ pokud možno alespoň dva další kolegy.

Je zde důkaz soucitu našeho nebeského Otce. Břemena pastýřské služby jsou velmi velká a mnoho mužů se pod tíhou těchto břemen zhroutilo. Zhroucení je někdy fyzické, někdy psychické a někdy duchovní, nebo může jít o kombinaci těchto důvodů. Na otázku „Kdo je pastýřem pastýřů?“ lze částečně zodpovědět v souvislosti s takovými věcmi, jako je osobní společenství, pastorační konference a studijní volno. Není však pochyb o tom, že nejlepší stále fungující odpovědí je síla, která pramení z účinného společenství ve skupině starších.

Existují i další praktické důvody pro pluralitu starších; některé z nich uvedl John Benton:

1.   Často je třeba řešit mnoho pastoračních problémů najednou.

2.   Jeden člověk nemůže být neustále v pohotovosti, zejména pokud má rodinu, o kterou se musí starat.

3.   Různí lidé v církvi se nejlépe vztahují k různým osobnostem. Je moudré na to pamatovat, když se jmenují starší. (To se však může obrátit v neprospěch, pokud se jeden člověk stane nepřiměřeně oblíbeným. Může to být z dobrých nebo špatných důvodů, ale v každém případě je třeba problému čelit).

4.   Jeden člověk se může stát svéhlavým a svévolným (3 Jan 9).

5.   Také pokud vede církev jeden člověk, vyvolává to dojem, že je hlavou, a zastírá tak hlavu Ježíše Krista.

(Z poznámek ke studiu připravených pro církev v Guildfordu).

Musím se přiznat, že pro mě je staršovstvo v množném čísle určitou výchovou. Jsem od přírody rozhodovací typ; zastávám osobní názor, že i špatné rozhodnutí je lepší než žádné. Jsem však vázán Písmem a Pánem, jehož cesty jsou vždy nejlepší, a naučil jsem se mu děkovat za lásku a moudrost ostatních starších, kteří mě často zachránili před mou vlastní hloupostí. Staršovstvo je tedy skupina zbožných mužů, kteří v církvi spolupracují pro dobro lidu a slávu Boží.

• Boj veď s rozvahou, ve množství rádců je vítězství. (Př 24,6)

Další důležitou praktickou výhodou vedení skupinou starších je to, že pomáhá zmírnit dopady radikálních změn mezi vedoucími. Tam, kde je pouze jeden starší/pastor, kolem něhož se sbor točí, má vše tendenci se zastavit nebo přinejmenším stát se nevyzpytatelným, pokud se tato osoba odstěhuje nebo zemře. To je obvyklá zkušenost. Sbor je vybudován do určitého stavu, pastor odejde a sbor se vrátí o několik nebo mnoho stupňů zpět. Je povolán nový pastor, který musí tvrdě pracovat, aby sbor vrátil tam, kde byl, a teprve pak ho může posunout dál. Vedení skupinou starších není bezchybným řešením tohoto problému, ale může předejít jeho vzniku nebo alespoň minimalizovat jeho důsledky.

Nic z toho neznamená, že sbor nemůže být veden nebo pastoračně řízen, pokud v něm není řada mužů s dary staršího. V počátcích sboru může vést sbor jeden člověk sám, ale od počátku je dobré pracovat a modlit se za skupinu starších s různými dary a schopnostmi, kteří by sbor vedli a dohlíželi na něj, a stejně tak za skupinu diákonů.

Když se církev zakládá nebo je velmi malá, může se stát, že jeden člověk bude muset plnit mnoho funkcí a připadnou mu nejrůznější povinnosti. Jeden člověk může hrát na hudební nástroj, vyřizovat oznámení, starat se o finance a zároveň se snažit kázat, vyučovat a evangelizovat mezi lidmi všech věkových kategorií. Takoví lidé potřebují modlitby a praktickou pomoc ostatních sborů. Je velmi žádoucí, aby nová práce byla spíše v rukou dvou nebo více rodin, než aby za ni byla zodpovědná pouze jedna rodina. Od začátku by se mělo učit biblickým zásadám vedení skupinou starších, a co nejdříve by se měly rozdělit odpovědnosti podle toho, jak Pán dává vhodné lidi. V situaci, kdy je sbor více vyspělý, ale ještě nejsou ustanoveni starší, mohou být některé povinnosti svěřeny diákonům. 

Když je sbor veden skupinou starších, nelze očekávat, že jeden člověk bude schopen uspokojit všechny potřeby pastýřské služby. Jen málo mužů má všechny dary vyučování, kázání a evangelizace. Většina má převážně jednu z těchto schopností. Ve vícečlenném staršovstvu je větší možnost uchránit jednoho muže před tlakem, kdy se od něj očekává, že „bude dělat všechno“.