20. listopadu
Zvolal na bratry: „Mé stříbro je tady! Zde v žoku!“ Zůstali jako bez sebe, roztřásli se a říkali jeden druhému: „Co nám to jen Bůh učinil?“ (Gn 42,28)
Josef se postaral o to, aby jeho rodina nehladověla, dal jim jídlo na cestu domů, a navíc se postaral o to, aby bratři o nic nepřišli – vrátil jim jejich stříbro. Nevíme přesně, co tím zamýšlel, ale víme naprosto jistě, že to byl Boží plán. Najednou bratři ví, odkud vítr fouká! „Co nám to Bůh učinil?“ Provinilé svědomí hříšníků nechápe milost a milosrdenství. Tam, kde je vina, tam si lidé často vykládají dobré Boží jednání s nimi jako zlé znamení. Utíkají, i když je nikdo nehoní, jak to říká Šalamoun: „Svévolníci utíkají, i když je nikdo nepronásleduje, ale spravedliví žijí v bezpečí jako lvíče“ (Př 28,1). Josef byl jako lvíče – v bezpečí, na tom nejméně bezpečném místě.

Přidat komentář