Bůh se dívá

• Oči Hospodinovy jsou obráceny k spravedlivým, když volají o pomoc, on nakloní své ucho. (Ž 34,16)

Velmi skvostný verš! Oči našeho nebeského Otce jsou na nás stále upřeny, aby poznal, co potřebujeme. V tomto okamžiku spočívá jeho zrak na každém z jeho dětí. Když jsme dnešního jitra vstávali, hleděly jeho oči na nás, a když jsme se oblékali, byly na nás jeho oči obráceny. Jak vzácné, jak neobyčejně vzácné!

Záleží však na tom, abychom se toho chopili a sami sobě řekli: „Tak je to se mnou, tak je to v tomto okamžiku.“ To znamená: abychom ve zkouškách, zmatených okolnostech, v slabosti i v nemoci, na cestách po suchu i po moři mohli říci: „Je to skutečnost, Boží oko spočívá na mně. Kdyby ani jediná bytost na mne nehleděla nebo se o mne nestarala, oči Boží přece na mně spočívají a to proto, aby mě Bůh vedl, chránil a nade mnou bděl, aby se mi nic zlého nepřihodilo.”

Pamatuj na tato slova, hleď si je přivlastnit, ulož je ve svém srdci a věř jim z hloubi své duše. „Spravedlivého nepotká nic zlého.“ Může se stát tisíc věcí, o kterých bychom snad mohli soudit, že nám způsobí zlé, ale ve skutečnosti nás nikdy, nikdy nemůže potkat nic zlého, poněvadž oko Boží na nás spočívá a stále nad námi bdí.

A nejen to: „… uši Jeho jsou otevřené k volání jejich“ (podle angl. překladu). Bůh činí, co na něm je: hledí na nás. Bdí nad námi a pozoruje, co potřebujeme. My však také nemáme zapomínat na své povinnosti. Máme s ním rozmlouvat o tom, co se kolem nás děje, o svém postavení, o těžkostech, o zkouškách. Vždycky se k němu můžeme chovat jako k svému příteli, pomocníku, Otci, který miluje své děti.

Jak nekonečně skvostné je postavení, které jsme získali skrze kříž našeho drahého Pána. David je měl skrze Mesiáše, který měl přijít, my je máme skrze našeho Spasitele, který přišel a který přinesl tato podivuhodná požehnání.