Podíl bezbožných

… smrtelníků, kteří mají v životě svůj podíl v tomto světě. (Ž 17,14 Jeruzalémská Bible)

Bůh dává bezbožným podíl tady na zemi, aby jim i světu ukázal, jak málo dobrého je ve všech pozemských věcech. Kdyby byli skutečně dobří, nikdy by je od něho neobdrželi. Je to důkazem toho, že v síle těla není nic znamenitého; vždyť vůl jí má více než ty. Ani v hbitosti tvého těla není znamenitost, neboť pes je hbitější než ty. Důkazem, že v přepychovém oděvu není velké znamenitosti, je i to, že páv má pestřejší oděv než ty a důkazem, že ani zlato a stříbro není tím nejvýbornějším, je, že Indiáni ho mají více než ty. Kdyby tyto věci měly nějakou cenu, jistě by je Bůh nedal bezbožníkům. Ale množství soužení, které tento svět působí svatým, je důkazem, že je vzácné, protože jinak by svatí nebyli tolik souženi. 

Vidíme také, že v tomto světě není nic velmi dobrého, poněvadž kdyby bylo, bezbožní by se v něm tolik neradovali. Luther to ve svém Výkladu knihy Genesis vyjadřuje následovně: „Turecké císařství, ač je tak slavné, je jen drobečkem, který Pán rodiny – Bůh – hází psům.“ Takový byl Lutherův obdiv pro celou tureckou říši a opravdu, není ničím více. 

Všechny věci tohoto světa, které Bůh uděluje všem bezbožníkům – svým nepřátelům – ukazují, že nejsou znamenité ani dobré. Proto je Bůh namátkou rozhazuje po světě a hledí na ně jako na smetí. Nedbá, jestli mu lidé vzdají slávu za to, že je jimi obdařil, ale zkouší je jimi. Uděluje-li však Bůh dary Kristovy, chce jimi být oslaven. Nedává je každému, ale připraví na ně dříve ty, které jimi chce obdařit, aby mu za ně vzdali chválu. S ostatními dary to však je jiné. 

Dejme tomu, že byste viděli člověka sbírajícího pláňata pod stromem, pod kterým jsou vepři. Neodežene je, protože na stromě jsou jen pláňata. Kdyby však sbíral vzácné a dobré ovoce a tu by tam přiběhla a začala rýt svině, jistě by ji odehnal. Tak i Hospodin dovolí svini tohoto světa, aby přišla a chrochtajíc sbírala věci tohoto světa. 

S dary Kristovými je to však zcela jiné. Toto je drahocenné ovoce! Když kovář zpracovává železo, nedbá, i když přitom odlétá velmi mnoho strusky i kousky kovu. Zlatník však, zpracovávajíce zlato, sebere pozorně každý úlomek i každý zlatý drobeček. I kamenorytec, který pracuje na cenných kamenech, jistě sebere každý kousek. Tesař, přitesávaje stavební dřevo, nedbá, kam létají odštěpky. Jak jiné to je u kamenorytce a u zlatníka. U Boha tyto vnější věci jsou jen odštěpky a struskou, a proto je Bůh udílí bezbožníkům.

Jeremiah Burroughs (1600–1646)