Ježíš je naše naděje

Ježíš přišel z náručí Otce do náručí ženy,

vzal na sebe naše lidství, abychom my na sebe – v jistém smyslu – mohli vzít jeho Božství,

stal se Synem člověka, abychom se my stali syny Božími,

narodil se v rozporu s přírodními zákony,

žil v chudobě,

byl vychován v ústraní

a jen jednou jedinkrát překročil hranice země,

ve které se narodil, a to v dětství.

Neměl majetek ani vliv,

neměl vzdělání ani žádný kurz v žádné z uznávaných škol,

jeho známí byli nenápadní a ve společnosti bezvýznamní lidé.

V dětství mátl své rodiče,

jako chlapec mátl vzdělance a intelektuály,

jako muž urazil krále,

pohrával si s fyzikálními zákony,

chodil po vlnách a tišil bouře.

Davy léčil bez léků

a neúčtoval si nic za své služby.

Nikdy nenapsal žádnou knihu,

a přeci by celý svět nepojmul knihy o něm napsané.

Nikdy nesložil žádnou píseň

a přeci posloužil jako námět vícero skladbám než kdy, kdo složil,

a navíc je sám písní všech písní.

Nenamaloval žádný obraz,

přesto byl sám vyobrazen vícekrát než jakýkoliv jiný člověk,

a sám je obrazem neviditelného Boha.

Neodolatelně přitahuje, až už z jakéhokoliv důvodu,

jak dobré, tak zlé, jak věřící, tak pochybující,

a dokonce i bezbožné.

Nikdy nezaložil žádnou školu,

a přitom žádná škola se nemůže pochlubit takovým množstvím učedníků, které má on.

Nikdy nestudoval medicínu,

ale i přesto vyléčil více zlomených srdcí

než kolik, kdy lékaři vyléčili zlomených kostí.

Tento Ježíš je hvězdou astronomie,

kamenem geologie,

lvem a beránkem zoologie,

harmonizátorem všech neshod a svárů

a léčitelem všech nevyléčitelných nemocí a chorob.

V průběhu historie se objevilo a zase zmizelo mnoho významných lidí,

ale On stále žije.

Herodes ho nedokázal zabít,

Satan ho nemohl svést,

smrt ho nedokázala přemoct,

a hrob ho nemohl udržet.

On je tím důvodem, proč jsme dnes tady, protože on je naše naděje!