Požehnám těm, kdo žehnají tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí. V tobě dojdou požehnání veškeré čeledi země.“ (Gn 12,3)
Když Bůh povolává, dává také požehnání. Dokonce i ti, kteří nebyli vyvoleni, ale poslechli, i když jen na čas, zakusili Boží požehnání. Oč více ho zakoušejí ti, kdo patří mezi Pánovy milované. To jsou ti, jichž se Bůh ujímá (Žd 2,16) – neujímá se andělů, neujímá se lidí na základě jejich původu ani na základě jejich postavení, ale ujímá se těch, kteří věří stejně, jako Abraham a spolu s ním docházejí Božího požehnání. To neznamená život v bavlnce – Abraham musel utíkat před hladem, musel bojovat proti králům, musel se přít o prostor pro svá stáda … Přesto v tom všem zakoušel neskutečné Boží požehnání. To je požehnání víry, které je darované každému Božímu dítěti v Pánu Ježíši Kristu.
V uniklých právních dokumentech strana obhajuje své rozhodnutí odmítnout bývalého novináře BBC Davida Campanaleho tvrzením, že jeho „náboženské přesvědčení ohledně potratů, homosexuálních sňatků a zákonné změně pohlaví je v rozporu se základními hodnotami“ stanovenými v programovém prohlášení strany.
Viděli jsme, že existují dvě hlavní myšlenky týkající se vztahu mezi církví a státem. První, kterou jsme se zabývali v minulé studii, považuje tyto instituce za jeden celek. Druhá, kterou se musíme zabývat nyní, tvrdí, že jsou v podstatě odlišné a rozdílné. Na podporu tohoto názoru se uvádějí čtyři hlavní důvody.
Do nabídky našeho e-shopu jsme nově zařadili výrobky z dílny Lucie Roušalové. V tuto chvíli se jedná jen o několik výrobků, jako jsou magnetické záložky do knihy (nebo do Bible), placky nebo magnety s biblickými verši nebo záložky v podobě měsíčního kalendáře na rok 2025, které mohou dobře posloužit jako drobné dárky přátelům či příbuzným.
Těhotné televizní moderátorce bylo vyhrožováno smrtí poté, co vyjádřila podporu článku kritizujícímu postup Mezinárodního olympijského výboru (MOV) při řešení sporu o ženský box na hrách v Paříži 2024.
Historicky byly přijaty dva odlišné postupy ustanovení starších. Prvním z nich bylo jmenování starších stávajícími vedoucími s malým nebo v některých případech žádným zapojením členů církve. Důvody pro tento postup se odvolávají především na dva texty: Sk 14,23 a Tt 1,5.
Kultura je jen vnější podobou náboženství. A ateistické kultury se většinou vždy mění v etatistické kultury. Stát se v nich stává bohem. Ateistické kultury končí jako etatistická totalitní pekla nebo hédonistické stoky – nebo obojí. Amerika je obojí.
