Zamyšlení z Božího slova

Krátká zamyšlení z Božího slova na každý den. V roce 2026 jsou tato zamyšlení z knihy Genesis. Tato zamyšlení můžete dostávat v podobě zpráv prostřednictvím Telegramu, když se přihlásíte k odběru kanálu „Zamyšlení z Božího slova“.
V letošním roce budeme touto formou krátkých zamyšlení postupně procházet knihou Genesis. Některým veršům z této knihy se budeme věnovat trochu více (zvláště v prvních kapitolách, většinu veršů pomineme, protože se jedná o vyprávění, které má svůj kontext, který většinou není možné vtěsnat do krátkého zamyšlení. Stejně jako v uplynulých letech se i letos chceme zaměřovat především na to, jak nás kniha Genesis vede k Pánu Ježíši Kristu, jak na něj ukazuje a jak o něm mluví. Kéž z těchto zamyšlení můžete načerpat hojný užitek.

4. ledna

Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. (Gn 1,1)

Na počátku jeden trojjediný Bůh stvořil všechno. On je jediným původcem všeho, co je. Co on nestvořil, to není. Tento první verš Bible vyvrací dualismus, tedy učení, které říká, že tady jsou dvě protikladné, rovnocenné síly, které spolu v tomto světě bojují, dobro a zlo, Bůh a ďábel. Jenom Bůh je stvořitel a není nikdo, kdo by mu byl roven. Jenom Bůh je nekonečný a nestvořený, zatímco satan je omezenou a stvořenou bytostí. Satan je mocný anděl, ale je to jenom anděl – a je to padlý anděl, proto je zlý. I když chtěl být roven Bohu (a to byla příčina jeho pádu), nemůže toho dosáhnout. A kromě toho, je také poraženým nepřítelem, protože Ježíš, Boží syn, nad ním na kříži zvítězil.

3. ledna

Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. (Gn 1,1)

Na počátku nebyla hmota – žádná hmota neexistovala. Všechnu hmotu stvořil Bůh. Všechno – svět hmotný i duchovní, viditelný i neviditelný – stvořil Bůh. To je hlavní myšlenka prvního verše. První verš Písma je tedy odmítnutím materialismu, protože nám ukazuje, že hmota není věčná a že částice se neuspořádaly samy do inteligentního, jemně vyladěného a harmonického systému, který můžeme vidět, kamkoliv se podíváme. To první, co tady bylo, bylo věčné a duchovní, a nebylo to něco, byl to někdo – Bůh, který stvořil nebe a zemi. A to nám ukazuje, co je podstatné, co je důležité – nikoliv to materiální, hmotné, ale to duchovní, ačkoliv i o tom hmotném Bůh prohlásil, že je velmi dobré a když se naplnil čas, Boží syn se stal tělem.

2. ledna

Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. (Gn 1,1)

Na počátku byl Bůh. Tento první verš Bible je smrtelnou ranou ateismu, protože na počátku Bůh stvořil nebe a zemi. Bohem všechno začíná a bez Boha by tady nebylo vůbec nic, protože to byl on, kdo na počátku stvořil. Od Boha se všechno odvíjí a bez něj nedává nic smysl. Ať už jsou vysvětlení a „důkazy“ ateistů jakékoliv, nakonec vždycky narazí na neschopnost vysvětlit původ hmoty a musí se uchýlit k tomu, co tolik vyčítají teistům – k víře. Musí věřit, že se to všechno obešlo bez Boha. Je to víra, která je postavená čistě „na vodě“, tady na ničem, nemá žádné racionální odůvodnění a nedává žádný smysl. V této víře je člověk „něco“ mezi dvěma „nic“ – před ním bylo nic, potom je on, a po něm následuje opět „nic“.

1. ledna

Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. (Gn 1,1)

První věta Bible začíná počátkem. Boží slovo nás přivádí do světa, který má svůj počátek. A nejenom tento svět. Všechno v tomto světě má svůj počátek. Kromě Boha samotného neexistuje nic, co by počátek nemělo. Jenom trojjediný Bůh, Otec, Syn a Duch svatý, je věčný – bez počátku a bez konce. Počátek nám totiž také říká, že je zde i nějaký konec. Všechno, co má někde svůj počátek, bude mít jednou také svůj konec. Nicméně z této trýznivé marnosti se lidé mohou vymanit, když se ve víře přiznají k tomu, který sám sebe označuje za „Počátek i konec“, nebo také za „Alfu i Ómegu“, první a poslední písmena řecké abecedy, k Pánu Ježíši Kristu. On je ten, kdo vede naši víru od počátku až do konce.