13. července

Na tvá ustanovení nezapomenu nikdy, protože mi jimi zachováváš život. (Ž 119,93)

Může někdo vyřknout tak silná slova, že na Hospodinova ustanovení nikdy nezapomene? Ano – ten, kdo má tato ustanovení vyrytá do svého srdce. Žalmista tady mluví jako ten, kdo je narozený z Ducha svatého, kdo dostal nové srdce a do jehož nitra Bůh vložil svůj zákon. Jenom takový člověk nikdy nezapomene. Kde Bůh začal své dobré dílo, tam ho dovede až do konce (Fp 1,6). To je požehnaná jistota všech Božích dětí. Můžeme se radovat z Božího díla v nás a s radostí vyhlašovat, že nikdy nezapomeneme na Pánova slova, na jeho ustanovení, na jeho zákon – na zákon lásky, který byl do nás vložen, na lásku, která byla skrze Ducha svatého vylita do našich srdcí.