Co znamená nezávislost místní církve
Jedním z důležitých prvků nezávislosti místního sboru je jeho vlastní správa. Ztráta práva na samosprávu způsobuje, že církev ztrácí svou nezávislost. Když místní církev ovládnou a řídí lidé zvenčí, ztratila svou nezávislost. Správa vlastních záležitostí však není jedinou formou nezávislosti místního sboru. Mnohé církve rozhodují samy, ale přesto jsou ve financích a dalších záležitostech nadále trvale závislé na pomoci zvenčí. Samostatná správa by měla vést k tomu, že církev bude soběstačná a zcela nezávislá.
Je třeba si uvědomit jednu důležitou věc. Sbor nikdy nemůže být spravován zvenčí bez toho, že by ztratil svou nezávislost. Sbor však může přijmout dočasnou vnější podporu bez toho, že by o svou nezávislost přišel. To víme z Bible. V Novém zákoně nenajdeme naprosto žádný příklad toho, že by nějaký sbor byl ovládán někým zvenčí. Čteme však o sborech, které přijímají dočasnou finanční a duchovní pomoc zvenčí. Starší v Judsku obdrželi dočasnou finanční pomoc z Antiochie (Sk 11,27–30). Pavel během kázání v Korintu dostával podporu od jiných sborů (2K 11,8). Církev ve Filipech zase poskytovala podporu Pavlovi, když kázal na jiných místech (Fp 4,15–16). Existují biblické příklady dočasné finanční pomoci zvenčí, ale žádné příklady vnější správy.
Dalším způsobem, jak Bůh chce, aby církve byly nezávislé, je jejich finanční soběstačnost. Pavel chválil sbor ve Filipech za to, že ho finančně podporoval (Filipským 4,15). Sbor není zcela nezávislý, jak si Bůh přeje, dokud není finančně nezávislý. Dočasná pomoc může být někdy nezbytná, ale brzy je třeba dosáhnout soběstačnosti. Kdykoli se přijímá podpora zvenčí, hrozí nebezpečí, že se začnou uplatňovat pravidla zvenčí. Sbory se musí postavit na vlastní nohy.
Když rodiče učí své dítě chodit, vyžadují, aby dělalo kroky samo. Pokud se dítě nepokusí vykročit samo, nikdy se nenaučí chodit. Každým dalším samostatným krokem se učí chodit. Stejně tak i sbor musí od začátku dělat kroky sám za sebe. Dokud mu ostatní poskytují finance, nikdy nebude kráčet sám. Čím více kroků však udělá sám za sebe, tím více se naučí tomu, že dokáže chodit sám.
Bůh také zamýšlí, aby se každá místní církev sama rozrůstala. To znamená, že se bude sama rozmnožovat. Sbor, který se sám rozmnožuje, roste tím, že učí ostatní evangeliu. Bude pracovat na zakládání dalších nezávislých sborů. Boží slovo je semenem království (Lukáš 8,11). Každé semeno má v sobě život potřebný k tomu, aby z něj vzešla další rostlina. Stejně tak má Bible potřebnou sílu k tomu, aby dala vzniknout církvi. Tam, kde dobré srdce přijímá Slovo, vznikají sbory. Sbor nepotřebuje žádnou vnější organizaci, která by mu umožnila růst nebo zakládat další sbory. V tomto smyslu je každý sbor jako banánovník. Jakmile je jednou zasazen, má schopnost růst bez vnější péče. Brzy také způsobí, že vyrostou nové banánovníky. To je smysl samostatného růstu.
Bible říká, že církev je sloupem a oporou pravdy (1. Timoteovi 3,15). Každý sbor má podporovat a šířit pravdu. To způsobí, že budou zakládány další sbory. Ty budou rovněž podporovat pravdu v dalších oblastech. Vnější misijní agentury nebo denominační organizace nejsou pro šíření Pánovy církve nezbytné. Sbory Pánovy církve jsou nezávislé - samy se spravují, samy se financují a samy se šíří.
Přidat komentář